Možná si říkáte, že na třídenní vlog je tenhle celkem krátký. Ale já vám něco povím – čím více se pracuje, tím méně je času natáčet… ale nebojte, přeci jen jsem něco natočila…

Ale začneme od začátku – trošku netypickou snídaní, kterou vymyslel Martin – prý na vidličku….

A pak už hurá do práce – Martin do Římova a já na Sebuzín.

Aby mi cesta rychleji ubíhala, pouštím si audioknihu Jo Nesbo – Policie. A ještě že jsem ji měla – místo obvyklých tří hodin jsem to jela pět… prostě déšť, pátek a zacpaná Praha.

Ale odměnou mi byla plná učebna, plná Vila Sebuzín….

V pátek večer se malovalo na trička… a šlo jim to báječně.

V sobotu se vyčasilo a já si uvědomila, jak je na Sebuzíně krásný i podzim.

Ale nejdůležitější jsou lidé… respektive tvořivé ženy… a tady jsou ty, které tvořily tento víkend.

Hned jsem učinila zápis do místní kroniky, kterou když listujete, tak to vypadá, že tam jezdím jen já… ale asi to spíš bude tím, že jsem tělem a duší kronikář (a mám na to někde i papír, protože jsem si udělala knihovnicko-kronikářský kurz kdysi dávno za krále klacka, jehož součástí bylo i písmomalířství)

Sobota byla většinu dne ve znamení domečků… a že jich vzniklo opravdu hodně….

A já vám ještě ukáži, jak jsem vyzkoušela papírové domečky z Actionu.

Vypadají fakt hezky a ve vlogu uvidíte jak se s nimi poprat.

Ale vyrobila jsem i jiné domečky – s tímto jsem se vám v krátkém videu pochlubila hned o víkendu jak na Instagramu, tak na FB ve skupině Tvoření s Monikou, ale i na YouTube, kam jdou nyní přidávat i krátká videa tzv. reel.

Odpoledne jsem vyběhla ven (abych u místního obchodníka koupila led svíčky a mohla hned vyzkoušet ten svítící domeček) a tak jsem vám nafotila nová okna na Sebuzíně.

A zahradu oblečenou v podzimním hávu, který jí také sluší.

Večer v sobotu – někdo na učebně, někdo v jídelně u Stardance (ano i s tím jsem při přípravě programu počítala) se vyšívaly obrazy….

A už tu je neděle…. moje veganská snídaně mne velice uspokojila…

A dopoledne patřilo andělkám… a že se jich vyrojilo…

Poté přišla hodina tetrisu aneb jak naskládat všechny ty věci zpět do mého auta, ale nakonec se podařilo a moc děkuji všem účastnicím za pomoc.

A protože mými vlasy už prosvítá stříbro, tak jsem cestou za mamkou přibrzdila u mojí milované kadeřnice Alenky.

Ta mi nejen udělala novou barvičku, ale i mi sestříhala můj falešný culík, který byl opravdu na mne dost dlouhý….

Mamka mi dala ochutnat Krvesaj a musím říct, že na mne to bylo fakt moc… měla jsem co dělat s tou jednou ampulkou… a hlavně jsem ještě dodělávala přípravu na Loskutáka, ke kterému vás pozvu zítra.

Mějte se zatím krásně