Když cokoli děláte s radostí a úsměvem, tak to radostným a úsměvným stane. Nikdy bych nevěřila, že odběry krve budu prožívat radostně…

Ale když si s sebou máte sluníčko, tak to ani jinak nejde….

Za odměnu doma dostala adventní kalendář – tedy já byla jen zprostředkovatel – koupila ho pro ni a další pro Simíka moje mamka.

A Lucka z Kadaně nám poslala uháčkovanou čepici – paruku.

A tak nastal čas ušít kostým…. ušila jsem ho hodně jednoduše, ale myslím, že se povedl.

Obléká se přes bundu, protože je určený na venkovní Živý Betlém, ve kterém společně i s Martinem vystupujeme 23. 12. 2022 v Českém Krumlově. Po dvou letech konečně zase. Video z jednoho z předchozích (kde jsem měla půjčené dítě) můžete vidět TADY. 

Poté jsme se vypravily na malý nákup a samozřejmě jsme to vzaly přes náměstí.

Aničku všechna ta světla a hudba láká a baví.

PS. Ty tkaničky se stále rozvazují – jsou tam vlastně na ozdobu, botky jsou na zip – jsou kulaté a prostě v jednom kuse rozvázané…

Tenhle malý kolotoč milovala už minulou zimu a tak se občas zajdeme zatočit i letos…

A když koukám, jak si vybrala barevně koně, tak začínám tušit po kom to dítě je 🙂

A ještě pohled na náš vánoční strom – je krásný, co říkáte??

Doma jsme vyráběly samotvrdku. Tenhle poměr je opravdu fajn, lepší než to, co jsme dělaly vloni. 

Tentokrát sušíme v troubě – jak to dopadlo uvidíte zítra…  včetně mých výsledků z CT.

Přeji krásnou sobotu a nezapomeňte se dnes podívat na Loskutáka…