Říká se, že pátek je malá sobota. V mém případě to ale tentokrát byla spíš pracovní sobota. Den začal překvapením, pokračoval vařením, tvořením, pokusem o další květináček a skončil moc příjemně – skypem s vnoučátky a večerní oslavou narozenin s Martinem.

A protože se ve vlogu objevil i výborný stroganof ze sójových plátků, říkala jsem si, že by byla škoda ho jen tak přejít. Sójové maso je totiž surovina, která má spoustu odpůrců, ale podle mě je to často jen tím, že není dobře připravené. Když se správně naloží, orestuje a spojí s výraznou omáčkou, může z něj vzniknout jídlo, které chutná i těm, kteří se mu jinak raději vyhýbají.

Pracovní pátek začal tajemným balíkem

Hned ráno přivezl kurýr ohromný balík. Neobjednala jsem si nic a přesto to dorazilo. Co a proč se dozvíte v příštím vlogu, chvilku vás budu napínat. Někdy jsou takové nečekané zásilky vlastně nejlepší start dne – člověk je zvědavý, co z toho nakonec bude, a hned má o čem přemýšlet.

Stroganof ze sójových plátků

Ze včera mi zbyly naložené sójové plátky orestované na cibulce. A Martinovo přání znělo jasně: stroganof. A protože tohle jídlo mám také moc ráda, pustila jsem se do něj.

Právě takové vaření ze zbytků mám ráda. Neznamená to, že člověk jen něco „dorazí“, ale že z už připravených surovin vznikne nové jídlo. Naložené sójové plátky jsou na to ideální, protože už mají chuť, nejsou mdlé a v omáčce se krásně propojí s ostatními ingrediencemi.

Jak připravit stroganof, aby sójové maso chutnalo

Základem dobrého stroganofu je chuťově výrazný základ. Sójové maso samo o sobě není nijak zázračně dobré, ale umí krásně nasát marinádu i omáčku. Proto je důležité ho předem naložit – třeba do směsi sójové omáčky, oleje, hořčice, uzené papriky, česneku, pepře a oblíbeného koření.

Do stroganofu se skvěle hodí cibule, žampiony, hořčice, sladká i uzená paprika a nakonec něco krémového. Může to být rostlinná smetana, případně trocha rostlinného jogurtu nebo jiného krémového základu. Výsledek by měl být jemný, ale zároveň výrazný. Prostě takový, aby člověk neměl pocit, že jí náhražku, ale dobré jídlo.

A bylo to skvělé. Přesně takové jídlo, které vznikne docela nenápadně, ale nakonec si říkáte, že by si zasloužilo být zapsané do kuchařky.

Stroganof, stroganoff nebo stroganov?

Možná jste si všimli, že se tohle jídlo píše různě – stroganof, stroganoff nebo stroganov. V češtině se často objevuje varianta stroganov, protože název vychází ze jména ruského rodu Stroganovů. Mezinárodně se ale hodně používá podoba stroganoff. A protože se v běžné češtině často setkáte i se zjednodušeným tvarem stroganof, nechávám ho tady jako hlavní název článku.

Ať už mu říkáte jakkoli, princip je podobný – výrazná omáčka, cibule, houby, paprika, hořčice a krémový základ. V klasické verzi se připravuje z masa, ale ve veganské podobě můžete použít sójové plátky, nudličky, kostky nebo třeba seitan.

Veganská verze stroganofu se sójovým masem nebo seitanem

Pokud sójové maso nemusíte, můžete místo něj použít seitan. Ten má pevnější strukturu a ve stroganofu funguje výborně. Stačí ho překrájet na menší kousky a přidat do omáčky podobně jako sójové plátky. Dobře si rozumí s cibulí, česnekem, žampiony, hořčicí, tymiánem, sladkou i uzenou paprikou, sójovou omáčkou, lahůdkovým droždím a rostlinnou smetanou.

Výborné je začít zkaramelizovanou cibulí. Když jí dáte dost, omáčka má potom krásnou hloubku a často už ji ani není potřeba zahušťovat. Žampiony po osolení pustí šťávu, zmenší objem a vytvoří základ omáčky. Pak už jen přidáte seitan nebo sójové maso, dochutíte, zalijete rostlinnou smetanou a necháte chvíli propojit.

Škoda, že kuchařka je dopsaná a já si řekla, že třetí zatím dělat nebudu. Protože takových receptů by se tam nakonec našlo ještě hodně.

Inkříjen a houby, houbičky

Po vaření přišlo na řadu i tvoření. Namalovala jsem další obrázek do Instagramové výzvy #inkrijen na téma Houby, houbičky.

Tohle téma mi k říjnu krásně sedí. Houby jsou výtvarně vděčné – dají se pojmout roztomile, dekorativně, pohádkově i úplně jednoduše černou linkou. A protože mám ráda výzvy, které člověka donutí každý den aspoň na chvíli vzít do ruky tužku nebo pero, byl to příjemný tvořivý úkol mezi vařením a další prací.

Květináček z nápojové krabice

Pokusila jsem se také o další květináček z nápojové krabice, ale nakonec se ukázalo, že je moc malý. I to se při tvoření stává. Někdy máte v hlavě úplně jasnou představu, ale realita ukáže, že velikost, tvar nebo proporce prostě nesedí.

Na druhou stranu právě tyhle pokusy mám ráda. Člověk si vyzkouší materiál, zjistí, co funguje a co ne, a příště už ví, jak na to lépe. Nápojové krabice jsou na podobné tvoření skvělé, protože jsou pevné, dobře drží tvar a dají se různě polepit, pomalovat nebo potáhnout.

A tak moje nová bromélie skončila provizorně v pytlíku. Ale nevadí, určitě se pro ni časem najde lepší obal.

Skype s vnoučátky a narozeninový večer

A pak přišel skype s vnoučátky. To jsou přesně ty malé chvíle, které udělají den hezčí. I když je člověk celý den v jednom kole, takový rozhovor potěší a připomene, co je opravdu důležité.

A večer jsme s Martinem oslavili ty moje narozeniny. Takže i když byl pátek spíš pracovní, nakonec v sobě měl všechno, co mám ráda – dobré veganské jídlo, tvoření, rodinu, trochu překvapení a hezký večer.