Dnes jsem si splnila jeden bod ze svého bucket listu – nebo, jak mu s oblibou říkám já, z bačkorového listu. Tedy ze seznamu věcí, které bych chtěla vyzkoušet dřív, než si pro mě přijde… Tentokrát přišlo na řadu moje první tetování.

Nejdřív pořádná snídaně

Na takový den bylo samozřejmě potřeba se dobře nasnídat. Připravila jsem si svůj oblíbený toast s banánem a čokoládovou pomazánkou. Jednoduchá kombinace, která mi vždycky udělá radost.

Živé vysílání v Českém rozhlase

Ještě před návštěvou tetovacího studia mě čekalo živé vysílání v rozhlase. Živé vysílání má vždycky zvláštní atmosféru – člověk musí být soustředěný, protože všechno, co řekne, jde rovnou ven.

Poslechněte si záznam Dámské jízdy na stránkách Českého rozhlasu.

Mirka je moje nejlepší učitelka rétoriky a profesionálka každým coulem. Právě díky ní se během vysílání stále učím něco nového. Pokud se vám náš rozhovor líbil, podívejte se na nějaké další vlogy z rozhlasu, u kterých je vždy odkaz na záznam v rozhlase – třeba TADY nebo TADY. 

Moje první tetování v Moon Cat Tattoo

Po vysílání jsem se vydala do studia Moon Cat Tattoo za Mařínkou.

Seznámily jsme se na kurzu akvarelu a já hned věděla, že právě ona bude tou pravou osobou, které své první tetování svěřím. A pokud vám Mařínka připomíná moji snachu Haničku, rozhodně nejste sami. Já jsem si té podoby všimla okamžitě.

Na správný motiv jsem si počkala

Nechat si udělat tetování jsem plánovala už dlouho. Nechtěla jsem ale nic uspěchat. Čekala jsem, až ten nápad uzraje, až budu přesně vědět, co si chci nechat vytetovat, a také komu svůj vysněný motiv svěřím.

Tentokrát všechno zapadlo přesně tak, jak mělo. Měla jsem jasno v motivu i v tom, kdo mi ho vytvoří. A tak jsem si konečně mohla splnit další přání ze svého bačkorového listu.

A jaké to bylo? Překvapivě mě tetování téměř nebolelo. Samozřejmě jsem měla trochu obavy, protože člověk předem neví, co přesně čekat, ale nakonec bylo všechno mnohem příjemnější, než jsem si představovala.

Mařínka je velmi šikovná a navíc jsme si sedly i lidsky. To je pro mě důležité ve všem, co dělám. Když někomu svěřujete něco, co s vámi zůstane celý život, vzájemná důvěra je podle mě naprosto zásadní.

Večer s Kulíky

Po návratu domů mě kromě dalšího povýstavového papírování čekala ještě příprava na večerní hraní. Pro Kulíky jsem vytiskla novou píseň a mohli jsme vyrazit.

Od šesti hodin jsme hráli a před pizzerií nás přivítala nová socha – Gertruda od Štěpána Čapka.

A tady je naše tehdejší hudební seskupení. Hrálo se opět báječně a byl to krásný závěr dne, během kterého jsem si splnila jedno velké přání.

Máte také svůj bucket nebo bačkorový list? A co byste si z něj chtěli splnit jako první? Budu ráda, když mi napíšete do komentářů.