Pondělí jsou u mne dny školní. A musím říct, že mne to baví…  i když dnes, když jsem přišla a viděla, co paní učitelka připravuje, tak jsem se málem otočila mezi dveřmi…

Černé pozadí a bílé květy byl pro mne strašák… A navíc to dopadlo tak, že jsem to začala malovat jako jediná – tj. žádná opora ve spolužácích…

Nakonec jsem si to domů nesla rozdělané, s tím, že tu lahev musím dodělat za domácí úkol…

Protože sklo jsem předtím nikdy nemalovala, tak jsem si řekla, že to nejdříve zkusím na pozadí, které malovala druhá půlka (tj. tři lidičky) naší třídy…. a já si to vyfotila.

K malování jsem odbíhala od fakturování, malování a telefonování… Výstava se blíží. A tak připomínám, že pokud se chcete potkat a třeba si vyrobit růžičku, přijeďte – více TADY.

Toto byl můj oběd i večeře…. a sledovala jsem u toho malování akvarelových narcisů od Ateliér Kepičová… a ano, ta Monika, o které na začátku mluví – to jsem já 🙂

Ale že se jí povedly… tu lehkost do ruky potřebuji dostat…

Zkusila jsem přidělat růžičky na rámeček… vypadá to dobře… ještě přestříkat na bílo.

Malá pauzička na sluníčku.

V mezidobách odbíhám do ateliéru.

Baví mne to, nezapírám. 

S výsledkem jsem spokojená….

Moje první zátiší, včetně pozadí… teď ještě dodělat to moje černé ze školy.

Ještě jsem si rozdělala sluníčko pro radost, ale to dodělám až zítra… dnes už padám na ústa…