Tak jsme vše oslavili a užili si vzájemnosti. Opravdu je jedno, zda slavíte vánoce v prosinci či v lednu, obojí má své kouzlo. Důležité bylo, že jsme byli spolu. I na koledy došlo…

K obědu jsme měli sushi. To proto, že hodně z přítomných nejí houby, ale jen jeden (můj syn) nejí sushi 🙂 a tak byla volba jasná. Pokud chcete proniknout do tajů tohoto skvělého jídla a naučit se ho dělat tak, jak ho dělají asijaté, srdečně zvu do našeho online kurzu. 

Balila jsem dárky – dřevěnou paměťovou hru, kuželky a přesýpací hodiny na čištění zubů mám odtud.  A pokud se vám líbí ty krokodýlí pletené ponožky od mé švagrové, tak mi napište mail a já vás s ní zkontaktuji.

Na jmenovky jsem trénovala kaligrafii.

Poté dorazili – nakonec jen mé děti a vnoučata…. Martin kvůli školní karanténě nedorazil…. ale i tak to bylo moc prima..

K svačince jsme s Aničkou vyrobily banány plněné arašídovým máslem v čokoládě…

Ale stejně se nejvíc těšila na večeři a rozdávání dárků, protože ona chtěla rozdávat…

Celý víkend jsme hráli spoustu her, něco málo uvidíte ve vlogu… my jsme prostě hrací rodina..

V neděli dostali oslavenci dort… a mně těšilo, že se povedl a hlavně chutnal.

Písmenka z čokolády jsem si dělala sama, byla to trošku drbačka, ale nakonec jsem měla radost, že jsem formu na písmena koupila. Za padesát korun se to fakt vyplatilo.

A opět u hraní…. rodičové zjišťují, že hrát s dětmi má jinou dimenzi, než kdysi bez nich 🙂

Ani s tetou Domi.

Když je chuť skákat panáka, stačí ho nakreslit na zem křídou 🙂

Ale kreslilo se i na papír…

Vyfotit je v klidu spolu je věc téměř nemožná…

Po odjezdu všech jsme s Aničkou trošku uklidily…

A pak jsem si daly malovací výzvu… každá jsme nakreslily berušku a já je pak přenesla na dvě akvarelové čtvrtky…. takhle jsem to pojala já…

A takhle Anička – ale koukněte se zítra na vlog, protože já to ještě trošku upravím v PC a udělám nám z toho samolepky…

A celý týden si tu budu užívat Aničku…