Prožila jsem krásné dva dny v Praze. Krásné hlavně díky tomu, že jsem se setkala se svými milovanými… Domčou, Pavkou, Ivkou, Aničkou, Simíkem a Haničkou…. pravda je, že jsem toho naspala minimum, ale na spánek bude čas třeba dneska…

Do Prahy jsem jela vlakem a moje první cesta vedla přes Vyšehrad k Domče.

Cestou jsem se kochala výhledy na Prahu a pak jsem málem zakufrovala 🙂

Domča doma udělala letní závitky a byly opravdu skvělé…. a pak jsme spolu vyrazily na dortík do Čekárny.

Bylo moc fajn zase vidět tu moji už tak velkou úžasnou dceru.

Další setkání bylo sesterské. V tom pravém i přeneseném slova smyslu. Pavka s Ivkou jsou sestry skutečné a já jsem s nimi sestra na úrovni duše a srdce 🙂

Společně jsme vyrazily na Dívčí kameny.

Chtěly jsme zde strávit hezký večer a hlavně mne a Pavku Ivka provedla rituálem královny.

Je to rituál pro ženy, které překročí padesátku….

Tento rituál nebo podobný určitě budete moci vyzkoušet na našem pobytu, který vedeme spolu s Ivkou na Sebuzíně – odkaz najdete TADY.

A tady jsme my dvě – nejlepší kamarádky od střední, sestry na duchovní úrovni, čarodějky… a budoucí královny svých životů….

A ať už si o rituálech myslíte cokoli, tak jedno je jisté – byl to úžasný večer….

Zakončený korunovací, tak jak to u všech správných královen bývá…

Měsíc se blížil k úplňku a my si uvědomily, jaké je štěstí, že se máme navzájem.

A s pohledem na noční Prahu jsme se pomalu vrátily do reality.

Noc byla dlouhá, protože shledání po dvou letech chce hodně povídání… i když díky sociálním sítím, denních chatům mi to vlastně nepřijde.. to první roky, hned po revoluci, kdy Pavka odletěla do Ameriky, byly krutější… dopis šel 14 dní….

A potom přesun za miláčky….

A výlet do ZOO Praha.

Anička si ji užívala, byla tady naposledy s námi, kdy jsme v ZOO oslavili její první narozeniny… Simík se průběžně občerstvoval, koukal také na zvířátka a chvíli i prospal.

Anička povídala, povídala a povídala… a já vždy zapnula kameru až když to nejlepší už bylo řečeno 🙂

Samozřejmě, že jsem musela půjčit náramky, včetně nového od Pavky.

Podle mapy jsme hledaly zvířátka…

Letos nakonec jako nejúspěšnější nebyli sloni…

A tak hned po zmrzlince, která byla velkým hnacím motorem…

a po mém pivíčku, protože to mi v tu chvíli sedlo víc než zmrzlina…

a postříkání slona pro štěsní…

jsme došly k žirafám, od kterých Anička nechtěla jít pryč…

Byl to úžasný den a byť jsem se domů vracela děsně unavená, tak uvnitř jsem byla naprosto šťastná…

A protože dnes, tj. v sobotu, budu asi hodně odpočívat, tak další vlog nejspíš nejdete až v pondělí ráno. Krásný víkend vám všem…