Na tenhle víkend jsem se těšila a vůbec mi tu radost nekazila předpověď počasí, protože když jste s úžasným člověkem, tak může být jakkoli.

Po skvělé snídani (aneb poslední kousky toho mého pohanko-makového zázraku :-)) jsme se vypravili na výlet… cíl byl pro mne tajemstvím….

Věděla jsem jen, že jsem si kdysi na to místo přála jít… ale to já si přeji jít na tolik míst, že mi to touto informací Martin neusnadnil…  První zajímavostí na výletě byla tato sloupková boží muka. V čem jsou výjimečná a kde je najdete se dozvíte ve videu.

Opodál jsme objevili další zajímavosti…

Mohli jsme si prohlédnout Zlatou Korunu z výšky…

Ale pak nás čekalo pěkných pár kilometrů, abychom došli na místo, které mi vyrazilo dech…

A uvědomila jsem si, že před pár lety jsem někde zahlédla o tomto tajuplném místě zmínku a opravdu tam chtěla jít….

Bylo to tam krásné a čarovné zároveň…

Osm velkých a čtyřiadvacet malých kamenů působilo majestátně…

Cestou zpět jsme hledali jarní kvítka… jako tuto violku rolní, které já říkám maceška 🙂

pryšec kolovratek

penízek rolní

Tolik krásné energie z přírody jsme si vezli domů a těšili se na společné vaření….

Jako předkrm se podávaly olivy s restovanou mandlí.

Pozdní oběd nebo brzká večeře byly lasagne – úplně domácí, Martinem vyrobené těsto a vyválené pláty… a já vařila červenou omáčku a bešamel…

Ze zbytku nudlového těsta ještě Martin připravil na sušení nudličky do polévky… a jak vidíte, přesně podle pravítka 🙂

Lasagne byly VYNIKAJÍCÍ…..

Zbytek máme na pondělí připravený v krabičkách….

Zbytek podvečera jsme strávili romanticky – já si četla a Martin sledoval na BBC pohřeb prince Filipa.. tedy já se koukla až na konec – obřad v kapli.

Takový byla naše pohodová sobota….