Jsem zpět doma a čeká mne spousta zajímavých věcí a samozřejmě i tady vařím a nejen to….

První společně uvařené jídlo s Martinem… měla jsem málo rýže a tak jsem ji uvařila s quinou, perlovým kuskusem a pohankou.

Vybalila jsem vše co jsem dostala v Semixu.

Tohle jsou klíčené sušené lupínky. Tu první – červenou čočku už znám, tu jsem používala a na ty dvě další jsem zvědavá. Hodí se kamkoli, kde chcete přidat křupavý efekt. Já to dávám do salátů, ale jde to i do polévky a určitě vymyslím další využití…

Pětizrnné chlebíčky už také znám a jsou moc dobré. A z ostatního znám část jako třeba srdíčka nebo ty sladké mini müsli tyčinky. Zvědavá jsem na ty naslano, ty jsem ještě neměla.

A za úplnou bombu považuji tyhle směsi – kromě prejtu mám vyzkoušené vše už z let předchozích a je to naprostá jednička – luštěninové, plné bílkovin, skvělé chuti a čistě přírodní. Opravdu skvělý český výrobek.

Opět malá tour po obchodech s Martinem. Tentokrát hledáme inspiraci na kuchyně.

Speciálně koukáme jak různě se dá vyřešit rohová skříňka.

Měli jsme cestu do Týna nad Vltavou a zašli jsme se podívat do místního otáčivého divadla.

Taková miniatura toho krumlovského.

Toto jsou ty šatičky ze sekáče z Opavy.

Dáreček pro mé kamarády – Hanku a Petra – kteří slaví šedesátku.

S oslavenci jsem fotku nestihla, byli stále obklopení, ale s jejich synky jednu mám…. Péťu znám od jeho dvou let a Vítka od narození…. hezký a milí kluci z nich vyrostli…

Díky uzavírkám v centru Budějc jsme do Krumlova museli jet přes náměstí.

Na zahrádce nás čekalo ovoce… ale i plevel 🙂

Nakonec jsme natrhali slušnou úrodičku.

Zašli jsme se podívat do Martinova bytu, kde probíhá rekonstrukce. Původní jádro je pryč, vyzděné nové.

Martin měl štěstí na řemeslníka/firmu – zatím vše probíhá hladce.

Nedělní dopoledne ukončujeme v posilovně.

A oběd nevaříme, ale dáváme si ho venku.