Po našem výletě do Píseckých hor, který jste s námi mohli prožít TADY jsme dojeli na Plzeňsko na chatu Martinových rodičů, kde na nás čekala jeho mamka Lída. Zajeli jsme tam záměrně, protože Anička minule prohlásila, že je nespravedlivé, že ona už na chatě byla dvakrát a Simík ještě nikdy….

Takže to byla Simíkova premiéra. A pro Aničku jsme také připravili premiéru – pasování na školačku.

Šerpu jsem vyrobila doma z kousku stuhy a psala jsem na ni permanentním fixem.

Byla oboustranná. Byl to rychlý nápad před odjezdem. Růži jsme chtěli koupit cestou, ale na žádné benzínce neměli dlouhou živou růži a tak jsme v Plzni přibrzdili v nějakém nákupáku a ani tam jsem dlouhou růži nesehnala a tak jsem vzala za vděk umělou – zase ji vydrží, že jo?

Anička Lídě chtěla zahrát na housle. A také spolu se Simíkem Lídě převedli tanec v dešti.

Nejdříve si s Martinem kopali míčem, pak jsme chtěli vytáhnout pingpongový stůl – ale mezi tím objevili rakety na badminton… a bylo o náplni víkendu rozhodnuto.

Fakt je to nadchlo a byli neúnavní.

A já jsem si zahrála něco, co mi kdysi i šlo…

A s vnoučátky jsem se do toho zase zpátky ráda dostala…

Hrálo se celý zbytek soboty, naštěstí vůbec nefoukal vítr.

Hrálo se i v neděli, hned po snídani vyběhli ven a hráli.

Ale došlo i na další zajímavé nové věci – třeba si zkusili brousit nože.

Nebo lézt po žebříku.

Samozřejmě oba 🙂

Po obědě jsme vyrazili směr Praha, kde jsme je předali mamince.

Cestou domů jsme se zastavili na malý výlet v Klokotech.

Klokoty jsou jedním z nejkrásnějších míst v okolí Tábora – klidné, duchovní a plné historie.

Dominantou je barokní poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie, ke kterému vede malebná křížová cesta lemovaná kapličkami.

Název Klokoty údajně pochází od klokotání vody v řece Lužnici, která teče pod areálem.

Dnes tu sídlí komunita Slova života, která se stará o kostel i celý areál. Pramen za kostelem je dodnes přístupný a lidé k němu chodí s vírou v jeho léčivou sílu.

Pramen za kostelem je dodnes přístupný a lidé k němu chodí s vírou v jeho léčivou sílu. Klokoty nejsou jen o víře – jsou i o kráse, klidu a spojení s přírodou.

Při návštěvě Tábora si je určitě nenechte ujít. A pokud můžete, vydejte se sem pěšky – stojí to za to.

A můžete si tady vytáhnout i lísteček s vaší poselstvím….