Včera jsme se ve vlogu rozloučili ve Foru Romanum, do kterého jsme si koupili vstupenky včetně vstupenky do Colosea a tak se do něj pojďme společně podívat.

Jeho výstavba začala v roce 72 n. l. za císaře Vespasiána, dokončena byla roku 80 n. l. za jeho syna Tita.

Sloužilo jako amfiteátr pro gladiátorské hry, popravy, zápasy se zvířaty a jiné veřejné podívané.

Jméno „Koloseum“ nepochází od začátku. Původně se jmenovalo Flaviovský amfiteátr.

Název „Koloseum“ pravděpodobně vznikl kvůli obří soše císaře Nera (Colossus Neronis), která stála poblíž.

Pod arénou se nacházely komplexní podzemní chodby, výtahy a klece pro zvířata i gladiátory.

Zvířata a bojovníci tak mohli být „nečekaně“ vyzdviženi přímo do arény.

Koloseum mělo zatahovací střechu (velarium). Přes arénu se napínala plachta, která chránila diváky před sluncem – obrovský technický výkon své doby.

Koloseum bylo poškozeno zemětřeseními ve středověku.

Mnoho jeho kamenných bloků bylo později použito na stavbu jiných římských budov (např. baziliky sv. Petra).

V současnosti je Koloseum symbolem boje za lidská práva a proti trestu smrti. Vždy, když je v nějaké zemi zrušen trest smrti nebo když je někomu změněn rozsudek z trestu smrti na mírnější trest, je Koloseum slavnostně nasvíceno zlatým světlem.

Tímto způsobem dává Řím najevo podporu zrušení trestu smrti po celém světě a připomíná si hodnotu lidského života.

Je to vlastně symbolický čin, jak ukázat, že svět směřuje k většímu respektu k lidským právům. A zajímavé na tom je, že právě Koloseum – místo, kde se kdysi lidé zabíjeli pro zábavu – se dnes používá jako ikona ochrany života.

Koloseum bylo postaveno v 1. století n. l., konkrétně mezi lety 72 a 80 n. l., a římský beton (opus caementicium) byl při stavbě hojně využíván.  Beton se používal hlavně jako výplň a nosný materiál v základech, klenbách, podzemních prostorech a stěnách, často byl obložen travertinem, cihlami nebo kamenem kvůli estetice a pevnosti.

Beton byl revoluční – umožnil Římanům stavět větší, pevnější a odvážnější konstrukce než kdy dřív – jako kupole, klenby a vysoké stěny. Římský beton měl výjimečnou odolnost – i dnes vydržely některé stavby přes 2000 let. Obsahoval směs vápna, vody, sopečného popela (např. z oblasti Pozzuoli – tzv. pozzolana) a kameniva.

Sopečný popel reagoval s mořskou vodou a časem vytvářel nové minerály, které beton „zpevňovaly“.
Proto se přístavní římské stavby ve slané vodě zachovaly až dodnes.

Konstantinův vítězný oblouk je historická památka v Římě. Stojí v blízkosti Kolosea na začátku Via Sacra, kde v dobách starověkého Říma tradičně začínaly slavnostní pochody vítězného velitele při triumfu

Kolem oblouku jsme ještě obešli koloseum zvenku.

S výhledem na Koloseum jsme si dali svačinku a pokračovali dále.

Pítek s pitnou vodou je v Římě opravdu hodně.

Kousek od Kolosea je krásný park.

Tady jsme si později odpoledne dali další svačinku….

Bazilika sv. Jana v Lateránu.

Je to nejstarší a nejvýznamnější ze všech čtyř hlavních papežských bazilik v Římě.
🔹 Je to katedrála římského biskupa, tedy papeže – ne bazilika sv. Petra!
🔹 Nese titul „Matka a hlava všech kostelů města i světa“

Je starší než bazilika sv. Petra,  byla vysvěcena už ve 4. století a po staletí sloužila jako hlavní sídlo papežů.

Je to papežská katedrála, i když si to mnoho lidí neuvědomuje, Lateránská bazilika je oficiální katedrálou papeže, protože právě zde má „biskupský stolec“ jako římský biskup.

Obraz sv. Jana Nepomuckého je jedním z mála českých symbolů v hlavní papežské bazilice, což ukazuje na jeho mezinárodní význam a uctívání nejen v českých zemích, ale i v rámci celé katolické církve.

Naproti bazilice se nachází Svaté schody, které podle tradice pocházejí z paláce v Jeruzalémě a byly přivezeny do Říma sv. Helenou. Podle víry po nich kráčel Kristus při svém soudu.

Bazilika sv. Klementa

Románský kostel s krásnou mozaikou v apsidě („Kříž jako strom života“)

S bazilikou je spojena také památka na sv. Cyrila (Konstantina) – jeho ostatky jsou zde uloženy v kryptě. Bazilika je tak poutním místem i pro Slovany.

Fontánu Di Trevi jsme obešli obloukem.

V 18h tam byla dlouhá fronta a skoro k nehnutí, takže rada jít ráno je opravdu dobrá.

Kousek od fontány jsou španělské schody.

Spojují Španělské náměstí dole a kostel Trinità dei Monti nahoře. Počet schodů: 135 Doba výstavby: 1723–1726

Název pochází od Španělského velvyslanectví, které od 17. století sídlí v budově Palazzo di Spagna u dolního náměstí A právě náměstí dalo jméno i schodům, i když samotné schody mají francouzský původ (Francie financovala jejich stavbu).

Dole u schodů je známé Španělské náměstí a fontána ve tvaru lodi – Fontana della Barcaccia. Legenda říká, že byla inspirována lodí, kterou přinesla záplava řeky Tibery až sem.

Už víte jako já co znamená SPQR?

Do Pantheonu se chystáme zítra…

Vykopávky uprostřed města.

Na večeři jsem vybrala pizzerii Santa Anna.

Moc dobře jsme se navečeřeli.