Jak jste možná zaznamenali, o víkendu proběhla již dvacátá devátá Výstava Kreativity. Za ty roky ji navštívilo spoustu tvořivých lidí a mnozí se stále vracejí. Tak jako dva naši oblíbení. Honza a Petra.

Do letoška jsem si myslela, že jsou sourozenci. Možná mi to někdy v žertu řekli a znáte mne, já věřím všemu…. Ale některé mé kolegyně je pokládaly za milence 😊

A on to otec s dcerou. Neuvěřitelně milí a tvořiví lidé. Každý rok nám na výstavu přinesli drobné dárečky, ovoce, dobrůtky… prostě jen tak.  Za ty roky už jsme se na ně začaly těšit.

Jednou vynechali kvůli horám a bylo to takové zvláštní. Prostě bez nich….  Stali se prostě součástí výstavy. Něco jako pan Odvárka v pořadu pana Krause.

A letos mne překvapili opravdu pořádně….

Uprostřed Špejcharu si Honza zjednal klid a popřál mi a poděkoval za Výstavy…. A hlavně – dostala jsem úžasnou kytku… Jedlou… kompletně.

Takže pokud jsem letos dostala největší kytku, tak byla od mého bratra a pokud nejoriginálnější, tak od těchto dvou úžasných lidí – Honzy a Petry.

Upřímně? Lidé jako Petra a Honza jsou prostě důvod, proč Výstavu pořádám. Propojování lidí, úžasná atmosféra.

Děkuji jim. Děkuji šikovné květinářce do Bíliny a děkuji vám všem, kteří Výstavu navštěvujete.

A těším se na setkání na jaře –  27. – 29.3.2020 

Hlásím že brokolice byla zkonzumována….

A zítra se pustím do zbytku….