bty Bloček / Blog

Nevěřím na náhody, myslím, že vesmír přesně víc co dělá. A tak jsem si letos mohla užít netradiční vánoční dárek spojený s tím krásným očekáváním, napnutím a pravým překvapením. Ale začnu od začátku…

Někdy v květnu či červnu jsem na návštěvě u jedné své kamarádky viděla zajímavé obrazy. Obrazy černé a přitom plné světla. Zaujaly mne na první pohled a pátrala jsem po tom, kdo je namaloval.

Obraz

Alča mi prozradila, že jedna její známá. A protože mám ráda obrazy, u kterých znám jejich autory a mají pro mne příběh, poptala jsem se na ni…..  a tak jsem se seznámila se Zuzanou Ardolf (tedy tou dobou se ještě jmenovala jinak 🙂 )

Zuzana Ardolf

Tedy slovo seznámila je do pranice… prostě jsme se propojily přes messenger a psaly jsme si. Od začátku jsme si sedly do noty. Pobavilo mne, že Zuzka mne považovala za „osobnost“ – znala mne od dětství, bydlela na stejném sídlišti jako já….  Tady se vždy musím zamyslet a dojde mi, že nemládneme 🙂

A nakonec mi Zuzka nabídla, že mi namaluje obraz na míru. To bylo od ní úžasné….  Nechtěla jsem ji svazovat nějakými přesnými požadavky, ale vyprávěla jsem jí svůj příběh o tom, jak na jednom z pobytů se mne ženy ptaly od čeho mám jizvu na zádech a já jim prozradila, že jsem se narodila s nedomykavostí chlopně a jako pětileté mi srdíčko operovali. A protože jsem žena, u které se správně předpokládalo, že mi narostou prsa a jizva by mohla být namáhána, tak operovali přes záda…..   a tehdá jedna z žen řekla, že to je sice hezký příběh, ale ona si myslí, že jsem prostě jen anděl, kterému uřízli křídla.

To bylo celé, co jsem Zuzce prozradila a zbytek nechala na ní…..

Ona mne jen poprosila o fotku mé jizvy… poslala jsem jí podobnou jako je tato…  (tu, kterou jsem poslala nezveřejňuji, protože nebyla vyfocená v tak hezkém prostředí a byla víc z blízka 🙂 )

A pak už jsem jen trpělivě čekala, protože jsem Zuzku nechtěla honit. Má malou holčičku a je víc máma na plný úvazek. V listopadu jsem se dozvěděla, že je obraz hotov….  poprosila jsem Zuzku, zda by mi ho nemohla zabalit, abych si ho nechala jako překvapení pod stromeček….

Zuzka se smála, že budu kupovat zajíce v pytli 🙂

Nicméně já věřila své intuici… a chtěla jsem si vychutnat to napnutí a překvapení. A udělala jsem dobře…..

Po rozbalení jsem přesně věděla, že tohle je ono… takhle nějak bych si ten obraz namalovala sama, kdybych to uměla a měla na to čas 🙂

Je to můj ložnicový obraz. Koukám se na něj, když usínám i když se probouzím….. jsem to já a je to současně můj anděl….

Poznávám své ruce s mém oblíbeném gestu……

Někomu možná přijde naivní, ale pro mne má své tajemno i kouzlo a hlavně je v něm můj příběh…..

Zatím čeká na pověšení. Až na jaře vymaluji, tak mu dám své místo… zatím k němu chodím přivonět, protože miluji vůni olejových barev a terpentýnu……

A moc děkuji Zuzce za tohle krásné vánoční překvapení…..

Podívejte se na další její díla, třeba osloví i vás. Protože není nic lepšího, než mít doma originál…..

(Visited 1 times, 3 visits today)