Thajsko – 16.díl – Maya beach a šnorchlování Blog
    Zjistila jsem, že převyprávět někoho slova je celkem složité, abych z nich neudělala slova svá. A tak jsem se proměnila v redaktorku doktorku Zorku Horkou a přináším rozhovor se svým manželem na téma výlet na Phi Phi a úroveň pláží v Thajsku (toto téma přidáno na jeho vlastní žádost prý kvůli objektivnosti mé reportáže 🙂 )
   

Jednalo se o celodenní výlet?
Ne. Byl to pouze výlet na cca 5-6 hodin. Ráno jsme vyráželi už v půl osmý a kolem druhé jsme byli zpět. Stejně jako moře, které se vrací na pláž Ba Kao, u které jsme na Phi Phi bydleli. Ale protože šlo o výlet se šnorchlováním, tak to bohatě stačilo, aby byl člověk pěkně unavený.

 zdroj obrázku: http://www.zabaci.cz/  

Jaká byla první zastávka?
Zastavovali jsme poprvé u Wang Long Beach, nejeli jsme až k ní, ale šnorchlovali jsme na moři. Dalo se tam plavat přímo u útesů a bylo tam spoustu krásných rybek a viděl jsem tu i perutýna, ostnatou jedovatou rybu.

Nebál si se? 
Nebál, protože jsem nevěděl, že je jedovatej 🙂 (smích). Teda trošku jsem to tušil a hlavně byl ode mne v bezpečné vzdálenosti…

   

A další zastávka byla již známá pláž Maya, kterou proslavil film s Leonardem Di Caprio? Jak se ti líbila?
Maya beach je krásná, ale je přeplněná – hodně lidí, hodně lodí. Šli jsme se projít za pláž, kde je zalesněná část s osadou, dokonce tam jsou přepychové zděné záchody pro veřejnost, které by tam člověk ani nečekal… a když se projde, tak se dojde k dalšímu zálivu, kde jsme posléze šnorchlovali, ale to jsme objeli lodí.

   

Samotná pláž je krásná, ale musí si člověk odmyslet ty lidi, lodě a ten rámus. To je daň za ten film. Kotví tu spoustu lodí. Většina turistů sem jezdí stejně jako my – na hodinku – pokochat se, nafotit nějaké fotky … Písek na pláži je krásný, skoro bílý, žádné kameny… část moře u pláže je ohraničen plastovými řetězy, kde je vysbíraná část od kamenů a korálů, aby se dalo lehce vstupovat do vody.
Vodu jsem si také představoval čistší… bohužel spousta lodí, ze kterých občas něco uniká…
Nicméně jsem rád, že jsem Maya beach viděl, asi by mne mrzelo být na Phi Phi a nevidět ji, ale příště už bych tam nejel.

   

A dál jste pokračovali tedy na Loh Samah Beach?
Ano, ale nejeli jsme na pláž, opět jsme kotvili na otevřeném moři, kde byla velká hloubka a tak jsme mohli skákat z lodi šipky a zase chvíli šnorchlovat. Na lodi jsme se i najedli. Měli pro nás připravenou rýži s kuřecím masem a zeleninou a bylo to moc dobré, tak jako všechno jídlo v Thajsku.

   

Další zastávku jste měli na Monkey Beach, že? Tu jedinou jsme ti trošku s Dominikou záviděli… opičky…
Nebylo co závidět. Na Phi Phi jsou dvě pláže s opicemi. My jsme byli na té menší. Opět šílená spousta turistů a pět znudněných, přecpaných tlustých opic. K opicím jsme se museli skoro procpat, tak jsme je krmili a jednu jsem si pohladil. Tak trochu zklamání. To opičky, které jsme viděli volně v přírodě na Koh Yao Noi byly roztomilejší… 

   

A ještě nějaký zajímavý zážitek ze šnorchlování?
Poslední zastávka na šnorchlování byla u Rantee Beach. Tam to bylo úžasný, nám dali ananas, kterým jsme krmili pod vodou rybky. Byly tak 10 až 15 cm dlouhé, žlutočené a bylo jich mraky… Ananas jsi držel v ruce a kolem tebe stovka rybek a žraly ti to z ruky.. ale nekously. Dotýkaly se tě ze všech stran. A i když už jsme neměli ovoce, tak tam stále rejdili a my jsme plavali v totálním hejnu. To bylo moc pěkný.

   

Na závěr jsi mne prosil, že bys chtěl srovnat úroveň pláží v Thajsku.
Chtěl bych hlavně říct, že z tvých reportáží vyplývá, že je v Thajsku vše super. Ale třeba pláže mne osobně zklamaly. Hodně jich bylo neuklízených, plných ostrých korálů a našel jsem i hodně střepů. Jako nejhorší bych asi hodnotil pláže na Krabi, kde se do vody dalo jít jen ve vymezených prostorách u velkých hotelů, které asi byly vysbírané od korálů. Ale na plážích byl nepořádek, bylo vidět, že nejsou pravidelně uklízené a na krajích pláží si místní dělali malé skládky odpadu. To je opravdu škoda.

   

Naopak nejčistší pláž byla právě na Phi Phi, ta u které jsme bydleli. Tam ji pravidelně uklízeli, někdy i vícekrát denně. A pak pláž na Phuketu u letiště v přírodní rezervaci, o které budeš určitě také psát.
Moře bohužel bylo díky jemnému písku také často zakalené, takže opravdu pěkné šnorchlování bylo jen dál od břehu, kam bylo dobré zajet právě lodí. Ale co bylo na moři opravdu super, byla jeho teplota. Člověk v něm vydržel opravdu dlouho, protože nepromrzal a bylo mu stále příjemně. 

    Děkuji mému manželovi za rozhovor a ujišťuji se, že dělat rozhovory není žádná sranda 🙂 Další reportáže budou tedy opět jen toky mých pozitivních vzpomínek… 
 

Další díly:  

  1. díl – přípravy a let 

  2. díl – ubytování 

  3. díl – Bangkok – Khao san road 

  4. díl – doprava

  5. díl – Bangkok – plavba po řece a Ležící Budha 

  6. díl – Bangkok – královské město

  7. díl – Bangkok – Golden Mount a přesun na jih 

  8. díl – Patong 

  9. díl – Paradise Beach

10. díl – domečky pro duchy 

 

   

11. díl – Cape Panwa

12. díl – Phuket a umění  

13. díl – odjezd na Phi Phi 

14. díl – Phi Phi 

15. díl – kokosové palmy 

16. díl – Maya beach a šnorchlování 

17. díl – Silvestr v Krabi 

18. díl – Nový rok na Krabi 

19. díl – Koh Yao Noi

20. díl – narozeniny 

     
Komentáře