Thajsko – 9.díl – Paradise Beach Blog
  Je rozšířenou fámou, že holky neumí číst v mapách. Já si myslím, že to musel rozvířit nějaký antifeminista. Já totiž v mapách umím číst, umím podle nich chodit. Jediné co jsem zjistila, že neumím z mapy odhadnout výškové rozdíly, pokud nejsou v mapě zakreslené vrstevnice.
  Ráno jsem tudíž rozhodla, že půjdeme prozkoumat jinou pláž, abychom celé čtyři dny nebyly jen na Patongu. Podle mapy byla pláž Freedom Beach kousek. Necelé tři kilometry. Manžel se odmítl mé výpravy zúčastnit, ale Nika se nadšeně přidala. Tak jsme se vydaly přes most, který zdobily truhlíky a vánočními hvězdami (alespoň malinké připomenutí toho, že za pár dní jsou vánoce) a tam jsme chtěly odbočit vpravo. Nicméně nám jasně bylo vysvětleno, že to je pozemek nějakého drahého resortu, že musíme jít okolo. Silnice se lehce zvedala. No co, doma taky občas vyšlapeme do nějakého kopce…
 

V první třetině kopce stály zaparkované dva taxíky a řidiči nám nabízeli svezení na Paradise Beach za 300Bth. S úsměvem na rtu jsme odmítly, nejsme přece padavky a ten kousek ujdeme… navíc, my jsme si mysleli, že to je jiná pláž, my přece jdeme na Freedom. 
Téměř na vrcholu kopce nás míjel mikrobus s turisty a řidič se ptal, zda nechceme zavézt na Paradise Beach za 200Bth. Opět jsme s díky odmítly, protože my přeci umíme chodit po svých. Navíc my přeci jdeme na Freedom…. 

 

Po cca 200m jsme přímo u silnice potkaly malé slůně. Notovaly jsme si, jak je dobře, že jsme odmítly ten mikrobus, protože to bychom si nemohly pohladit slůně a nechat se oňuchňávat chobotem…  Navíc cesta už šla z kopce a tak jsme nadšeně přidaly do kroku.

Jaké zklamání, když jsme zjistily, že pláž, kterou jsme považovaly podle mapy za Freedom Beach je špinavá zátoka, kde se staví nějaký nový hotel a tudíž jsou tam jen bagry a jeřáby a hluk…  Ta naše vysněná pláž byla ještě za dalším kopcem. Mnohem strmějším než byl ten první.

 

 

Teď to ale přeci neotočíme. To by nás hanba fackovala. A jako na potvoru žádný bus ani mikrobus nebyl v dohledu. Vyfuněly jsme tudíž druhý kopec, naštěstí část vedla džunglí, takže byla cesta i ve stínu a když cesta začala klesat, věděly jsme, že máme vyhráno. Před námi se objevil nápis Paradise Beach. S radostí jsme pak i zaplatily každá 100Bth jako vstup na pláž. Doteď netušíme, zda to byla jedna a tatáž pláž, na kterou jsme šly 🙂 Ale není ráj totéž co svoboda? 

  A opravdu to stálo za to (no možná to bylo umocněné tou cestou…) Čistá bílá pláž, tyrkysové moře. Lehátka, slunečníky, WC a dokonce sprcha se sladkou vodou (ta na plážích v Thajsku není téměř nikde). Užily jsme si krásný den. Seznámily jsme se starším párem, který ležel vedle nás. Opravila jsem si všeobecný názor na Rusy. A zjistila, že stále umím slušně rusky. Pán byl inženýr z Moskvy, který často pracuje v cizině na montážích. Měl rozhled, zajímal se o politickou situaci u nás. A pochválil mne, že já i Dominika čteme. Obě jsme totiž měly s sebou Kindly a většinu času jsme četly.
  Pozdě odpoledne, když už jsme chtěly pomalu balit, se spustil docela velký liják. Nejdřív pár kapek a pak jak když na nebi někdo převrhne vanu. Stihly jsme se schovat pod stříškou restaurace a seznámit s bláznivým Francouzem. Neuměl skoro anglicky,  ale přesto jsme se zasmály. Už vím, jak Francouzi ukazují, že je někdo blázen :-). François nám nabídl, poté co ustal déšť, odvoz na Patong na své motorce. Argumentovaly jsme, že vypil několik Changů (piva) a on, že to je normal a má to pod kontrolou. Dominika oznámila, že by takový kopec nevyjela ani se střízlivým mistrem světa v jízdě na motorce do vrchu.
  A protože jsme ráno ušetřily, tak nazpět jsme vzali taxi. A udělaly jsme dobře, protože liják se spustil cestou ještě jednou, ale my jsme dojely zcela suché…
   

Stejným způsobem – tj. pěškobusem – jsme další den ještě udělali výlet na Karon beach. Tentokrát s námi šel i Láďa. Nicméně jsme museli konstatovat, že tento výlet byl tak trošku zbytečný, protože Karon beach nebyla o nic lepší než Patong. Možná v některých ohledech spíš horší. Takže pokud můžeme radit, budete-li na Patongu, udělejte výlet na Freedom resp. Paradise Beach, to stojí za to.

Navíc se opět odpoledne spustil déšť. Začaly jsme pochybovat o pravdivosti bedekru, který říká, že v prosinci prší jen jeden den v měsíci. My jsme zažili již třetí déšť. Ale vlastně to nebylo hrozné, protože déšť trval většinou tak hodinu-dvě, pěkně zalil všechnu zeleň a pročistil vzduch.

   

Večer jsme se vydali na oblíbenou tržnici, místo, které ráno přejdete, protože je pusto-prázdné večer ožije opravdu naplno. Ve většině stánků se vaří a nabízí ovoce. Samozřejmě jsou tu stánky i s oblečením, ale nás zajímalo hlavně to jídlo. Ceny byly o trochu vyšší než v Bangkoku, ale i tak jste se tu za 100Bth (68,- Kč) v pohodě najedli. 

    Druhý den dopoledne jsem naposledy poleželi na Patong beach a po obědě jsme měli domluvené taxi na Panwu…. byť bylo 23.12. vánoční atmosféra na nás nijak nedoléhala…. a upřímně mi to ani nijak nevadilo. Bylo to vykompenzováno krásným počasím a milými lidmi kolem. 
   

Další díly:  

  1. díl – přípravy a let 

  2. díl – ubytování 

  3. díl – Bangkok – Khao san road 

  4. díl – doprava

  5. díl – Bangkok – plavba po řece a Ležící Budha 

  6. díl – Bangkok – královské město

  7. díl – Bangkok – Golden Mount a přesun na jih 

  8. díl – Patong 

10. díl – domečky pro duchy 

11. díl – Cape Panwa 

 

12. díl – Phuket a umění  

13. díl – odjezd na Phi Phi 

14. díl – Phi Phi 

15. díl – kokosové palmy 

16. díl – Maya beach a šnorchlování 

17. díl – Silvestr v Krabi 

18. díl – Nový rok na Krabi 

   

19. díl – Koh Yao Noi

20. díl – narozeniny