Okénko do kuchyně Vlog

5.9.2012

Malé nakouknutí pod pokličku…. aneb u  s Monikou v kuchyni od neděle do úterý :-)) 

Vítám vás ve své kuchyni – slouží mi dobře již šest let a jsem na ni hrdá, protože jsem si ji celou navrhla sama :-))

Impuls k tomuto článku vzešel z mailu, kde mi napsala Martina, že nechápe, kdy stíhám všechny ty recepty vařit a fotit… a tak jsem se rozhodla odpovědět touto malou fotoreportáží.

Fotím jídlo moc ráda, protože mi to přijde, že alespoň nějaký výsledek všeho toho snažení zůstane zachován. Vždy mi bylo líto, že vaření je činnost po které zůstávají jen spokojené žaludky strávníků… ale co jsem objevila kouzlo fotografie, přijde mi, že zůstává zachováno ještě něco navíc :-))

Zprvu na mé počínání má rodina koukala trošku divně. Dnes už to berou jako normál… jako tak, že každý máme nějakou tu úchylku :-))

První co jsem vařila, tedy vlastně pekla, po příletu z Bulharska byl tento moučník k snídani. Inspirovala mne Lucie, která vložila na FB  fotku své vrstvené bábovky. Dělala ji podle tohoto receptu.

Byla jsem trošku lenivá  a nechtělo se mi vymazávat a vysypávat bábovkovou formu a tak jsem použila formu na dort…. myslím, že to chuti neubralo 🙂

Výhodou tohoto moučníku je, že nepotřebujete žádné vajíčko… jen tvaroh, pudingový prášek a zbytek máte určitě doma…

Ráda zkouším novinky a tak jsem při nákupu sáhla po ústřicové omáčce a bambusových plátcích.

Hned jsem je použila do směsi z kuřecího masa…  Tu jsem sice také vyfotila, ale už byla tma a bez denního světla fotka nestála za zveřejnění 🙂

To mi připomíná, že se blíží zima a já budu muset opět řešit focení s nedostatkem denního světla… asi napíšu ježíškovi o externí blesk… uvidím…

 

Mám prostě ráda, když je fotka povedená a je radost se na ni koukat…

Proto také, když už kupuji kuchařku, tak jedině s pěknými fotkami. To mám pak hned chuť něco uvařit/upéct.

 

A protože v neděli jsme měli svolaný „babinec“, rozhodla jsem se vyzkoušet jeden recept od Šárky – její stránky jsou dalším důkazem o tom, že když je jídlo nejen dobře uvařené, ale i krásně vyfocené, tak je to radost….

Mimochodem si říkám, že bych si měla vstup na stránky k Šárce zakázat…. viděli jste dnes tu pec na pizzu?? Už přemýšlím kam bych ji případně doma narvala :-))

Ale zatím odolávám….

Ale zpět k jablečnému koláči… trošku se mi nerozlil pěkně ten vanilkový krém – příště bych ho asi dala pod jablka…. ale chuťově mu to neubralo…. cestou jsem se ještě stavila pro karamelovou zmrzlinu… protože kombinace teplého koláče a studené zmrzliny prostě miluju…
Ještě než jsem odjela, tak jsem v neděli k obědu připravila špenát a bramborovou roládu.
A protože miska špenátu ještě zbyla (záměrně dělám vždy špenátu více), další den jsem ho zamíchala do špeclí s trochou uzeniny. Mám výhodu, že v nedaleké Zlivy vyrábějí čerstvé špecle a prodávají je. Špecle pak stačí prohřát… já je trošku orestuji, jsou lepší než když se ohřívají v horké vodě….
K večeři jsem plánovala jen chléb s něčím…. a opět se mi nevyplatila lenivost… sáhla jsem totiž po hotové směsi.. nalila jsem vodu, nasypala směs a odešla do kanceláře pracoavat… za tři hodiny na mne pekárná pípá přes celý dům a já najdu na dně tohodle malého sraženého ubožáčka…

Naštěstí mám v mrazáku vždy balíček listového těsta….  a tak jsem připravila osvědčené „šneky“ – se šunkou a balkánským sýrem… a k tomu každému velkou misku šopáku….

 

A když jsem lovila z mrazáku to listové těsto, objevila jsem také vepřové plátky a tak jsem je vyndala a přemýšlela co s nimi….

 

Nic mne nenapadlo a tak jsem je v udělala jako přírodní. S velkou pomocí mé oblíbené sušené smažené cibulky z Ikea.

Maso jsem naklepala, nařízla kraje, okořenila grilovacím kořením a zeleným pepřem.

Osmhla jsem zprudka na troše oleje, zaprášila hladkou moukou, podlila vodou a přisypala sušenou cibulku…

 

Mezi tím jsem oloupala brambory a dala je vařit…  masíčko se dusilo, brambory vařily….  a já už „smolila“ tento článek 🙂

Díky cibulce vznikla krásná šťávička, do uvařených brambor jsem přisypala také sušenou cibulku a rozšťouchala….

Nemusíte mi věřit, ale chutnalo to stejně skvěle jako vypadalo 🙂

 

A takto to je v mé kuchyni den po dni… díky tomu, že pracujeme s manželem doma, tak vařím denně.

Jen dnes si jdu dopřát a domluvila jsem si schůzku v nové restauraci Olivier spojenou s obědem….

Komentáře