Takový obyčejný víkend Vlog
Malé nahlédnutí na to, jak vypadá takový obyčejný víkend u nás, když zrovna nemám kurzy a v podstatě se tak trošku „flákám“ :-))

Víkend vlastně začal už v pátek odpoledne, kdy Nika přinesla vysvědčení. Ukončila první ročník osmiletého gymnázia s jednou dvojkou. Mně se to zdálo skvělé, ale ona byla trošku bez nálady – vůbec tu dvojku z občanky totiž nečekala….

 

Chmury jsme jely rozehnat zakoupením dárku. Protože u nás stále platí, že za dobré vysvědčení se dává kniha, zavítaly jsme mj. i do Levných knih… a kromě knížek jsme tam objevily i skvělou dekoraci pro naše panenky – resp. našeho chlapáka – malá piva (skleněná lahev, tekutý vnitřek, kovová zátka), původně určená jako magnety (které na nic vůbec nedržely)….

Damon měl z piva radost…. v těch vedrech se hodí :-))

Další dárky dostali naši kocouři….  Tak nějak jsme se snažily jim dát najevo, že nemusí dnes a denně domů nosit ty živé (v lepším případě již zakouslé) myšky z venku….

Myslím, že jim naše dárky byly „šumafuk“, protože ráno oba opět přinesli dárečky z venku 🙁

Nika se rozhodla, že bude kabelkovou královnou….

Začala dodělávat několik svých rozdělaných – což mne potěšilo, protože u Niky často projekty končí tak nějak napůl cesty (přiznávám, není to jen Niky vlastnost :-))

Vystěhovala si ven půl pokoje a začala pracovat.

 

Původně měla být v pátek trošku slavnostnější večeře, ale protože v tom vedru jsem neměla chuť smažit řízky, odhlasovali jsme jednodušší verzi – kuřecí směs s tarhoňou.
Nika pilně pracovala na kabelce i v noci, přinesla si ven lampičku, pustila si Červeného trpaslíka a motala až do půlnoci, kdy už jsem ji zahnala domů (protože jsem chtěla spát :-))
Ráno jsme posnídali jahodový dort, který jsem dělala v pátek večer. Želatina se kupodivu povedla :-)) Ale už jsem poučena – nenaliji ji na dort dříve, než udělám na talířku želírovací zkoušku 🙂
V sobotu jsme byly s Nikou doma samy, takže oběd byl rychlý a jednoduchý – tenké klobásky zabalené v listovém těstě, okurky na lodičky (tak my prostě okurku milujeme) a Nika vymyslela vlastní salát ala caprese – malé kousky mozzarely a rajčat, zakápnuté oliv.olejem, balsamic.octem – mezi námi – klasická verze mi chutná víc :-))

A protože den byl opravdu horký, chladily jsme se jak se dalo (ještě štěstí, že máme přízemí našeho domu  – kde máme firmu – je skoro sto let staré a tudíž tlusté zdi jistí chládek a navíc v kanceláři je počítač :-)) a k pití jsme si dělaly smoothie – tj. rozmixované  jahody s trochou vody a medu….

 

Odpoledne jsem ještě jednou upekla estonský kringel. Těsta jsem si rovnou udělala o polovinu více a připravila jsem i malé buchtičky na druhý den.
Buchtičky jsem v neděli k obědu jen přelila ohřátým pudingem – koupila jsem tento 500g v Lidlu a je fakt úžasný – manžel tvrdil, že lepší „šódo“ nejedl :-))

V sobotu jsem pomohla Nice dokončit dvě kabelky. Zároveň jsem nafotila a natočila video a připravila články na stránky.

První byl o přidělání magnetického zapínání. Tam jsem si říkala, že není video nutné.

 

Ale k sešívání dna bylo třeba natočit i video – ono se někdy hůře popisuje něco, co se snadněji ukáže.

Natočit video je vždy problém. Protože chci, aby mělo nějaký přínos, tak se snažím, aby bylo ostré, abych rukama neuhýbala mimo kameru (kterou mám přidělanou na stativu) a taky nechci, aby vás rušil zvuk z venku (což je problém, protože sousedovic pes a cirkulárky jsou vlastně téměř normální zvuk :-)), poté vypnout mobil, ztišit členy rodiny…. a nakonec přiběhne mňoukající kocour :-))

 

Večer jsme plánovali grilovačku, ale protože náš starý dobrý gril se odporoučel, využili jsme rady a koupili jednorázový grilovací tácek.

Jedná se o misku, ve které jsou brikety zabalené v hořlavém sáčku, který zapálíte a necháte dvacet minut rozhořet.

Poté přiložíte mřížku, která je součástí balení a grilujete.

Pohodlně jsme ugrilovali maso, cuketu a žampiony pro čtyři lidi a ještě pak asi hodinu brikety byly žhavé.

Jak přílohu jsem udělala zeleninový salát a upekla slunečnicový chlebík.

 

Protože v televizi běžel opět nějaký fotbal, který mne ani Niku fakt nebere, udělaly jsme si venku naše oblíbené letní kino.

Na noťasu si pouštíme filmy a  sedíme zabalené v dece (ani ne tak proti chladu, ale proti komárům)..

Ráno jsme si na snídani každá udělaly velkou melounovou mísu.

Už v sobotu jsme vymyslely, že bychom vyrobily kabelku, která by vypadala jako udělaná z tisícikorun. Idea byla jednoduchá – nascenujeme tisícovku, poskládáme na jednu A4, vytiskneme, rozstříháme na kousky a ty nalepíme na papírky a složíme… na jeden dílek nám budou stačit cca dva dílky 2x2cm a tudíž ani spotřeba nebude tak velká…

 

Nascenovat se nám peníze podařilo (později jsme zjistily, že jen díky tomu, že máme starý scener :-))

Ale vytisknout nám to prostě nešlo…. vždy se vytiskl jen malý proužek… .myslely jsme, že dochází inkoust nebo že jsme prostě neschopné…. ale nakonec jsem zjistila na netu, že je to prostě díky nové, chytré, tiskárně. Peníze totiž obsahují ochranné prvky díky kterým je tiskárna (a novější scenery) rozpoznají a prostě vás nenechají sklouznout na šikmou plochu :-))

Ale přísahám, že jsme chtěly peníze použít pouze k dekoračním účelům :-))

Takže v touze po fialové kablce, poté co nás zradila technika a nedovolila nám vyrobit si šokující tisícovkovou kabelku nastoupil zase štětec a anilinky.

 

Navíc jsem vymyslela jak skládat dílky do sebe, aby bylo možné na kabelce vytvářet vzory… ale o tom až někdy příště – zatím můžete na FB hlasovat pro nejlepší design nové kabelky, kterou mi za pomoc při její výrobě bude Nika půjčovat :-))

A protože si stále na sebe zvykáme s mým novým foťáčkem – Nikonem 5100D – hlavně se snažím konečně pořádně pochopit správné vyvážení clony a času – tak jsme další půlhodinu strávila v experimentech při focení růžiček… 🙂

 

Zbytek odpoledne jsem s pomocí Niky řezala, polepovala a skládala papírky na novou fialovou tašku Candy Bag.

 

Tudíž nebylo moc času na dlouhou přípravu večeře a tak to byla taková rychlovka…. mmch. ty telefonní šňůry je skvělý parený sýr ze Slovenska :-))

 

Tak to byl jeden z mých víkendů…. někdo jste mi psal, že netušíte jak to stíhám… a přitom já mám výčitky, že jsem ještě polovinu dalších věcí nestihla udělat :-))

Komentáře