Blog / Cestování / Vlog
Oceanografic Valencie si zasloužil samostatný vlog. Je to největší akvárium v Evropě a dnešní vlog je celý jen o něm. Do akvária jsem šla hlavně kvůli svým vnoučátkům. Loni tu byla Anička se Simíčkem a s maminkou, když odlétali domů z Valencie. Nadšeně mi pak vyprávěli: „Prosím, Moni, tam musíš jít.“ Tak jsem tam musela.
Co je Oceanogràfic ve Valencii
Oceanogràfic je mořský park a akvárium ve Valencii a patří mezi největší akvária v Evropě. Leží na kraji Města umění a věd (Ciutat de les Arts i les Ciències), v místě, kde končí park Turia. Otevřeli ho v roce 2003 a střechy hlavních budov navrhl architekt Félix Candela.
Areál tvoří několik budov a každá představuje jiný mořský svět. Najdete tu Středozemní moře, mokřady, tropická moře, oceány, Arktidu a Antarktidu i velké delfinárium. V nádržích je přes 40 milionů litrů vody a žije v nich víc než 500 druhů živočichů. Celkem jsou to desítky tisíc zvířat.
Vstupenky do akvária ve Valencii koupíte i na místě
Ráno jsme přišly hned po otevření. U vchodu je několik pokladen, takže fronta šla rychle. Vstupenky se dají koupit i přes internet, ale po včerejší zkušenosti s nákupem jízdenek na vlak jsme to radši nechaly na místo. Vstupné pro dospělé stojí zhruba 31 až 38 €, děti a senioři platí méně a děti do čtyř let mají vstup zdarma. Ceny se mění podle termínu, proto si aktuální ceník ověřte na oficiálních stránkách Oceanogràfic.
Hned za vstupem jsme si udělaly plán. Určitě jsme chtěly vidět delfíny a na jejich představení je potřeba přijít včas, abyste si sedli. Show začínala v 11:45, takže jsme měly ještě čas se projít.
Pelikáni, obří želvy a plameňáci venku
Venkovní část je jako velká zahrada s jezírky. Hned na začátku nás uvítali krásní pelikáni. Seděli na větvi nad vodou a vůbec se nenechali rušit.

Když jsme šly kolem, Eva říká: „Tady jsou želvy, mají tady budku.“ Já jsem jí odpověděla, že by přece vylezly ven. Nevylezly. A jsou opravdu velké. Lákala jsem je, ať se nám přijdou ukázat, i když jsme jim nemohly nic dát. Jedna se nakonec nechala vyfotit.

O kousek dál jsme viděly plameňáky a různé kachny. Mně se moc líbil pták, který měl tělo jako labuť a černou hlavu. Možná to byla husa s černým krkem, ale jistá si nejsem. Plameňáky snad uvidím i v La Matě, kde jsou slaná jezera, tak jsme se tady nezdržovaly.
Belugy a tučňáci v ledové kupoli
Tučňáci mají vlastní velkou kupoli a uvnitř je opravdu chladno. Hned jsme ale narazily na něco jiného. Myslela jsem, že plavou delfíni, a ono to byly belugy. Je jich tady hodně a jsou nádherné. Tak a teď už si budete pamatovat, že tohle je beluga.

Pak jsme našly tučňáky. Pod vodou jsou neuvěřitelně rychlí a hbití. Na souši se kolébají, ale ve vodě vypadají jako malá torpéda.

Představení delfínů v delfináriu
Do delfinária jsme šly s předstihem a našly si hezké místečko. Delfíni už v bazénu kroužili a my se těšily. Delfinárium v Oceanogràficu patří k největším v Evropě.

Byla to krása. Delfíni skákali vysoko nad hladinu, a to i několik najednou. Na pozadí se tyčí moderní budovy Valencie a nad tím modré nebe. Pokud pojedete s dětmi, tohle si nenechte ujít.

Podmořský tunel se žraloky a mořskými želvami
Další zastávkou byl tunel v budově Oceánů. Procházíte pod nádrží a nad hlavou vám plavou žraloci a spousta dalších ryb. Je to zvláštní pocit, když máte kolem sebe ze všech stran vodu.

Nejvíc mě tady okouzlily mořské želvy. Plavaly klidně a pomalu, jako by měly všechen čas světa. Jedna proplula úplně blízko u skla, takže jsem si ji mohla pořádně prohlédnout.


Mokřady a stromoví plameňáci
Další část je velká kupole s vodním a ptačím světem. Uvnitř jsou jezírka, stromy a mezi nimi létají a brodí se ptáci. Viděly jsme volavky, v jezírku plavali normální kapři a na stromě seděli oranžoví ptáci, které jsem vůbec neznala.
Na jednom stromě stáli ptáci na jedné noze a vypadali úplně jako plameňáci. Tak jsem jim začala říkat stromoví plameňáci. Jeden z nich byl úplný frajer. Stál tam asi pět minut bez hnutí, nejspíš je zvyklý tady pózovat.

A pak jsem objevila želvičky. Jednu nahoře na kameni, pak druhou, třetí, čtvrtou. Vyhřívaly se a vůbec jim nevadilo, že je pozorujeme.

Medúzy, mořští dráčci a Středozemní moře
V budově Středozemního moře jsem chtěla najít ledňáčka, kterému se španělsky říká Martín pescador. Jsou tu ale hlavně ryby, hvězdice a medúzy. Medúzy mě úplně uchvátily. Jedna měla hlavičku, jako kdyby byla puntíkatá a průhledná. Je to krásná medúza.

U velkého okna s medúzami stáli lidé a fotili. Medúzy se v modrém světle vznášely jako obláčky. Dívat se na ně je skoro jako meditace.

Ve stejné budově je i malý tunel, kde můžete poslouchat tříštící se vlny. Zastavte se tu na chvilku a zavřete oči. Kousek dál jsem našla hvězdici a mořského dráčka, který vypadá jako plovoucí kus řasy.


Úkol od Aničky: najít Nema a Dory
Večer předtím mi Anička dala úkol. Mám v akváriu najít Nema. Když tu byla ona, našla Nema i Dory. Takže jsem nemohla odjet, dokud je nenajdu. A povedlo se. Mám Nema i Dory.

Pavilon s tropickými rybami vypadal zvenku malý, ale je jeden z největších, které jsme tu prošly. Korály mají nádherné tvary a barvy. Jen jsem si nebyla jistá, jestli jsou všechny pravé. Eva se mě zeptala, jestli mám pocit, že tam nastrkali něco umělého. Možné je všechno.
Praktické tipy na návštěvu Oceanografic Valencie
Na prohlídku si vyhraďte celé dopoledne, nebo rovnou celý den. My jsme tu strávily přes tři hodiny a i tak jsme všechno nestihly. Program delfinária najdete u vstupu, tak se podle něj hned zorientujte.
- Přijďte hned po otevření, dopoledne je tu nejméně lidí.
- Na představení delfínů dorazte aspoň 15 minut předem, ať máte dobré místo.
- Do kupole s tučňáky a belugami si vezměte něco s rukávem, je tam chladno.
- S dětmi si dejte úkol, třeba najít Nema a Dory. Hned je to větší dobrodružství.
- Do akvária dojedete autobusem nebo na kole parkem Turia, který vede až k Městu umění a věd.
Oceanografic Valencie mi dal o čem povídat s vnoučaty
Oceanografic Valencie jsem navštívila hlavně kvůli vnoučatům a nelituju ani minuty. Teď si s Aničkou a Simíčkem můžeme povídat o belugách, delfínech i o tom, kde přesně se schovává Nemo. A to je pro mě to nejcennější.
Pokud jste můj vlog z Valencie ještě neviděli, začněte prvním dnem v článku Co vidět ve Valencii: první den s Evou. Druhý den jsme prošly park v korytě bývalé řeky a futuristické budovy kolem akvária, to najdete v článku Park Turia, Město umění a věd a noční Valencie. A jak jsem se na cestu balila, najdete v článku Koláčky z listového těsta a balení do Španělska. Byli jste už někdy v Oceanogràficu, nebo ho teprve plánujete? Napište mi do komentářů.

Monika Brýdová je kreativní publicistka, spisovatelka a lektorka tvořivých kurzů. Je autorkou 19 knih o ručním tvoření, bytových dekoracích a veganské kuchyni a spoluautorkou dalších čtyř. Ruční tvorbě se věnuje přes 20 let a diváci ji znají z pořadu Rady ptáka Loskutáka na TV Nova. Na webu brydova.cz sdílí návody, kreativní projekty a veganské recepty, na YouTube natáčí denní vlogy pro starší a pokročilé a je českou rekordmankou v natáčení denních vlogů. Pořádá Výstavu Kreativity v Praze, vede facebookovou skupinu Tvoření s Monikou a s Mirkou Nezvalovou natáčí podcast Báječná jízda s Mirkou a Monikou. Jejím mottem je: „To jsem ještě nikdy nedělala, to mi půjde.“



