Veganské klobásky a odpoledne v Českém Krumlově

Některé dny krásně propojí dobré jídlo, setkávání s přáteli i místa, kolem kterých člověk chodí často, ale pokaždé na nich může objevit něco nového. Tentokrát vás vezmu do nově opraveného kostela, ukážu vám několik způsobů, jak využít jednu směs na veganské karbanátky, a nakonec se společně projdeme Českým Krumlovem.

Mše v nově opraveném kostele

Sobotní ráno jsme začali trochu netradičně. Vydali jsme se na mši do nově opraveného kostela svatého Jana Křtitele a svatého Prokopa, který se nachází nedaleko centra.

Po dvouleté opravě interiéru i exteriéru se kostel znovu otevřel a začal sloužit účelu, pro který byl kdysi postavený. Dorazili jsme právě včas, protože už se ozývaly zvony a bohoslužba měla každou chvíli začít.

Bylo hezké vidět kostel po opravě a zažít v něm atmosféru slavnostního návratu k běžnému životu.

Jedna směs na několik různých jídel

Po návratu jsem pokračovala ve vaření. Z předchozího dne mi zůstala směs na veganské karbanátky od Semixu, kterou jsem tentokrát chtěla využít trochu jinak. Právě podobné vaření mám ráda. Připravíte si jeden základ, ale každý den ho podáte jiným způsobem. Jídlo tak nepůsobí jako obyčejné ohřívané zbytky a zároveň nemusíte každý den začínat úplně od nuly.

Část směsi jsem chtěla zabalit do rýžového papíru a vytvoř it křupavé karbanátky a veganské klobásky. Ke zbytku jsem přidala brambory a žampiony a všechno společně upekla.

TIP:

Chcete vyzkoušet veganské karbanátky nebo další směsi od Semixu z jejich kolekce PRO PLANETU? – pak nezapomeňte využít můj slevový kód MONIKATYNA10 na slevu 10%, který najdete spolu s dalšími TADY.

Jaký rýžový papír použít na smažení

Na přípravu klobásek je potřeba použít rýžový papír určený na smažené jarní závitky. Není stejný jako papír na čerstvé letní závitky.

Papíry na smažení mají jiné složení, jsou pevnější a při přípravě na pánvi vytvoří krásně křupavou krustičku. Já používám osvědčený rýžový papír, který kupuji u Šona.

Rýžový papír namočte z obou stran do vody, ale nenechávejte ho v ní příliš dlouho. Stačí opravdu jen chvíle. Postupně změkne a bude se s ním dobře pracovat.

Křupavý karbanátek a veganské klobásky v rýžovém papíru

První variantou byl jednoduchý karbanátek zabalený do jednoho celého rýžového papíru. Ze směsi jsem v ruce vytvarovala menší karbanátek, položila ho doprostřed změklého papíru a zabalila jako psaníčko. Rýžový papír při smažení vytvoří na povrchu křupavou krustičku, která obyčejný karbanátek krásně promění.

Druhou variantou byla dlouhá veganská klobása připomínající vinnou klobásu.

Na její přípravu jsem použila dva rýžové papíry. Oba jsem postupně namočila a položila přes sebe tak, aby se částečně překrývaly a vytvořily jeden delší plát.

Ze směsi na karbanátky jsem vytvarovala dlouhého hada a položila ho ke spodní části papíru. Potom jsem přehnula volné okraje, všechno pevně zarolovala a klobásku upravila do pravidelného tvaru.

Nakonec jsem ji stočila stejně jako klasickou vinnou klobásu.

Takhle můžete veganům i neveganům připravit opravdu nečekané jídlo. Na talíři vypadá jako klobása, ale uvnitř se skrývá čistě rostlinná směs.

Vaření na několik dní

Trochu směsi mi ještě zůstalo, a tak jsem ji přidala k bramborám, žampionům a dalším surovinám určeným na pečení.

Z jedné směsi tak vzniklo hned několik různých jídel – křupavé karbanátky, stočená klobása, pečená směs s bramborami a ještě náplň do pita chleba na další den.

Miluji vařit na více dní, ale snažím se jednotlivé porce pokaždé trochu proměnit. Jednou je směs upečená, podruhé zabalená do rýžového papíru a potřetí může skončit v pita chlebu se zeleninou a dipem.

Díky tomu se nic nevyhodí a zároveň nemáte pocit, že několik dní jíte pořád stejné jídlo.

Česnekový dip z veganské zakysané alternativy

K hotovému jídlu jsem připravila jednoduchý česnekový dip.

V Albertu jsem objevila novou veganskou alternativu zakysané smetany. Je opravdu výrazně nakyslá, takže se na podobné dipy skvěle hodí.

Přidala jsem k ní:

• prolisovaný česnek,
• dijonskou hořčici,
• jarní cibulku,
• případně sůl a další koření podle chuti.

Všechno jsem promíchala a vznikl výborný svěží dip, který se hodil ke křupavým klobáskám i pečeným bramborám.

Na pánvi se mezitím krásně smažil rýžový papír a bylo dobře vidět, jak na povrchu vytváří slíbenou křupavou krustičku.

Kamarádi ze Slovenska v Českém Krumlově

Zatímco Martin pokračoval v práci na kuchyni, já jsem vyrazila do města.

Do Českého Krumlova přijela moje kamarádka Monika ze Slovenska se svým manželem Braněm. Chtěla jsem se s nimi vidět a zároveň jim trochu ukázat město.

Na sebe jsem si vzala dlouhé tyrkysové šaty a vyrazila do historického centra.

Český Krumlov je opravdu nádherný. Přestože ho dobře znám, stále mě baví procházet se jeho uličkami a ukazovat ho lidem, kteří tu třeba ještě nikdy nebyli.

Občas si moc ráda zahraji na malou průvodkyni. Mám pocit, že už tu znám skoro všechno a všechny, a právě proto mě baví ukazovat návštěvníkům nejen známá místa, ale také lidi a podniky, které mám ráda.

Setkání s Mírou dráteníkem

U mlýna jsme potkali Míru dráteníka.

Pokud se někdy vydáte do Českého Krumlova, můžete ho najít hned za parkovištěm P1. Má tam svoje krásné drátěné výrobky a také zajímavé pohyblivé kolo.

Stačí správně hodit minci a celé kolo se roztočí.

Podobná setkání mám na Krumlově ráda. Člověk nejde jen kolem historických domů a památek, ale potkává také šikovné řemeslníky a lidi, kteří městu dodávají další rozměr.

Víno u Petry a večeře v Laibonu

Potom jsme se zastavili na skleničku vína ve vinárně Petry, kterou už z mých vlogů také dobře znáte.

Po příjemném posezení nás čekala ještě společná večeře v restauraci Laibon. Doufala jsem, že tam potkáme Davida, a zároveň jsem se těšila na dobré jídlo.

Braňo si objednal dhál, já burrito a Monika kuskus. Všechna jídla vypadala nádherně a společný večer jsme si moc užili. Český Krumlov má spoustu míst, kam se člověk rád vrací. A Laibon mezi ně pro mě určitě patří.

Večerní procházka Českým Krumlovem

Po večeři jsme se ještě vydali směrem k zámku a zámeckým zahradám. Bohužel jsme zjistili, že zámecké zahrady zavírají již v 19 hodin.

Cestou jsme prošli kolem medvědů, kteří tentokrát byli venku. Pokračovali jsme kolem míst, kde se každý rok 23. prosince koná živý betlém, a užívali si večerní atmosféru města.

Z výšky je krásně vidět historické centrum, zámeckou věž i nově otevřený Palác ilustrace.

Krumlov je nádherný v každou denní dobu, ale večer má ještě úplně jinou atmosféru. Ulice se trochu zklidní, památky se rozsvítí a člověk má chuť se jen pomalu procházet a dívat se kolem sebe.