Moje samota ve Španělsku končí a já jsem ráda, zjistila jsem, že když jsem tu sama, tak moc pracuji a málo si užívám. Ale ještě dopoledne bylo moje, tak jsem douklidila co se dalo, udělala jsem si snídani a smoothie k svačině a pak vyrazila pro holky do Torrevieja.

Byteček připravený na nové spoluhosty – Martinovu mamku a neteř.

Skříňka na odkapávání nádobí – dobrý nápad.

Po příjezdu šly holky hned otestovat pláž a moře.

A večer na západ slunce.

Opět se podařil, tohle se tu neokouká.

Stejně jako východ slunce.

Prostě nádhera.

Cestou se zastavujeme pro pečivo k snídani… mají tu i dortíky, ale ty jsme si odpustily.

Co nepiji kávu, tak vlastně nemám na sladké věci chuť.

Ale bagetky tu mají křupavé a dobré.

Je třeba vytvořit plán.

A uvařit večeři.

A pak zase na pláž. První dny to byl hlavní bod programu.

Ale také procházky městem.

Moje jídlo verze dvě a skvělá místní Sangria.

Hledání mušlí je něco jako hledání hub.

Cesta k moři mne stále baví…

A moře také, po něm se mi bude stýskat.

U moře zakládáme čtenářský kroužek.

A večerní procházka po pláži do Torrevieja je také příjemná.

Sluníčko mi vytáhlo úplně všechny pihy, které mám 🙂

Strážní věz – Torre del Moro.

Volně přístupná.

Cesta zpět autobusem, na který jsme čekaly téměř hodinu – prostě tady neplatí žádné přesné jízdní řády – prostě maňana 🙂

Co děláme večer? Třeba hrajeme žolíky.