Ještě teď mne bolí bránice a pokud chcete nabít opravdu upřímným dětským smíchem, doporučuji vydržet u videa téměř do konce. Protože Anička se fakt umí smát naprosto nakažlivě….

Ještě večer jsem se pokusila přinutit vajíčko stát se srdíčkem a ráno si to Ani snědla… není to dokonalé, ale už vím jak udělám další pokus….

Pak jsme trošku společně dělaly hlavu – tedy lepila Ani sama, já dělala přípraváře…

A takhle to dopadlo – to je mamka Hanka 🙂 To H s dlouhou čárou nakreslila sama Anka jsem dopsala já 🙂

Líbí se mi její nadšení ze všeho co vyrobíme.

Pak jí zaujalo pravítko.

Tohle je náš oběd. Ten už byl i pro Martina, který přijel hlídat Aničku, neboť já šla k zubaři.

Tady už to asi poznáváte – více o této ordinaci tady. 

A tady už mám nasazená neviditelná rovnátka – více vám o nich řeknu zítra.

Doma jsme pak ještě zpívali a tancovaly a Martin hrál a pak si s ním ještě Ani blbnula… a pokud si chcete prodloužit život, doporučuji dokoukat do konce – její smích je nakažlivý….

Zvládli jsme i upéct makový koláč na přání Aničky….

Byl to prostě prima den a Martin byl takovým milým zpestřením, kterého si teď vážím ještě více…

A na zítra máme vyfouknutá vajíčka… bude se malovat…. (nebo lepit)…

Krásný a pohodový den i vám