Moje milovaná Veritaska Blog / Nápady

Jsou věci, ke kterým jsem si vytvořila téměř mateřský vztah. Jednou z těch věcí je můj šicí stroj. Jediná větší věc, na kterou jsem si v době socialistické v roce 1988, vystála frontu (knihy nepočítám, na ty jsem stála fronty často a už mi to ani nepřišlo). Bylo mi devatenáct a toužila jsem mít vlastní šicí stroj. A chodila jsem do prodejny tak dlouho, než mi paní vedoucí prozradila, že ve čtvrtek přijdou. Pamatuji si, že to byl čtvrtek, protože jsem ráno cestou k prodejně míjela frontu u knihkupectví, kde jsem také často stávala…..  Přišla jsem před prodejnu po šesté a byla jsem třetí. Celou dobu jsem vysílala přání, aby šicích strojů přišlo víc než dva 🙂

V osm prodejnu otevřeli a já si ho koupila. Moji Veritasku famulu electronic. S odklápěcím ramenem, s krokovačem, entlovacím stehem a rádoby overlockovým stehem a spousty vyšívacích stehů, v té době věc nevídaná. A byl kufříkový, resp. místo kufříku měl šedý koženkový obal. Ale byl můj. Jeho původní fotku nemám, ale naštěstí má stejný Kamila a poslala mi ji, včetně obalu…..

sicistroj1

Ušila jsem na něm spousty věcí. Šila jsem oblečení na děti, doplňky do bytu, deky, polštáře, prostě toho zažil se mnou spousty. Je těžký, kovový a hlavně ho vyrobili v době, kdy se ještě do věcí nejspíš nemontovala kurvítka.

napady_Dekorace_knoflik_p1330738

Jediné, co se brzy zničilo byl koženkový obal. Ale to byla maličkost – stačilo ho rozpárat a podle původní střihu ušít nový krásný obleček, který má dodnes. Určitě jsem o tom udělala i článek, zkusím ho najít a přidat…..

Tentokrát jsem svůj stroj vzala i na natáčení Loskutáka a proto bohužel nesmíme prozrazovat značky výrobků, tak jsem musela zalepit značku. A protože jsem nechtěla jen černou páskou přelepit název, tak jsem použila ozdobné pásky. 

Vybrala jsem takové, aby mému stroji slušely. Mám ho opravdu ráda, je těžký, všechno důležité má kovové, jednou za pár let jej nechám seřídit a promazat a opravdu šije jako fík.

Ještě moje malá vychytávka – do té malé přihrádečky na špendlíky (tedy doufám, že to bylo tak míněno) pod kolečkem s páčkou na zpětných chod jsem už kdysi dávno nalepila kousek magnetické fólie a od té doby mi z toho špendlíky nevyskakují.

I na zadní straně byl nápis a tudíž i zde se stroj dočkal výzdoby.

Takový malý dárek k jeho třicátým narozeninám.

Ve studiu mu to moc slušelo.

Šila jsem poprvé v životě ve stoje. Nebylo to tak pohodlné, ale šlo to.

Komentáře