Dřevomalíř Tomáš Záborec Blog

Koncem léta jsem měla možnost navštívit vernisáž obrazů Tomáše Záborce ve Zlaté koruně a maličko jsem ho vyzpovídala…..

2-17-_dsc3118

Jak jste se dostal k práci se dřevem a spojení s malbou?
Výtvarno mne vždy bavilo, zkoušel jsem malovat a kreslit na nejrůznější materiály – papír, plátno – vodovými, akrylovými a později i olejovými barvami. Moje téma bylo vždy spojeno s přírodní tématikou a hledal jsem způsob jak vyjádřit tento vztah co nejpřesvědčivěji a proto jsem našel svůj materiál – dřevo. Nevím, zda to bude navždy, ale momentálně mi tento způsob vyjádření vyhovuje a již deset let ztvárňuji své pocity do dřeva. Navíc dřevo má stále i pro mne vlastnosti a možnosti, které cítím, že jsem ještě nevyčerpal. Baví mne, že jednotlivé části mohu různě kombinovat, lze vytvářet i solitéry, které lze postavit do prostoru, což s normálním plátnem není možné.

Sama cítím lehký handicap, protože nemám výtvarné vzdělání, jak to máte vy?
Já klasické výtvarné vzdělání také nemám, párkrát jsem se sice pokoušel dostat na akademii výtvarných umění, ale nakonec jsem usoudil, že pro mne tudy cesta nevede. Ale takový základ uměleckého uvažování a přístup k výtvarnému umění mi dal akademický malíř Vlastimil Šik, který bohužel již nežije, ke kterému jsem chodil, hodně jsme se přátelili. On učil na základní umělecké škole, pár let jsem k němu chodil jako žák a pak se z nás stali kamarádi a o umění jsme více mluvili, než aby mne učil něco praktického, ale zpětně si uvědomuji, že to bylo asi to nejdůležitější v mém výtvarném pohledu na svět.

5-24-_dsc3129

Živí vás umění? Nebo máte i nějaké civilní povolání?
Pokud pominu dětské sny, kdy jsem chtěl být třeba námořníkem, tak celý život chci být malířem, ale ta cesta je trošku klikatá a byť o to moc usiluji, uvědomuji si svou zodpovědnost ke své rodině a tudíž mám ještě civilní povolání – dělám výškové práce.
Což na druhou stranu je skvělá příležitost k získání zajímavých kusů dřeva pro mou tvorbu. Když děláme překlad střechy či krovu, tak si občas z toho vezmu domu a použiji to na svou tvorbu.

V tom případě musí mít některé vaše obrazy zajímavou historii….
Určitě zajímavý je obraz kapradí, kdy jsem využil staré komínové lávky, krásné, ale nesmírně těžké kusy dřeva, sestavil jsem z nich desku, kterou sám sotva unesu a díky tomu mi tyto kusy asi z paměti nikdy nevymizí, vždy když je někam táhnu, tak si na to vzpomenu.
A další zajímavý kus je ze střechy kostela sv. Mikuláše na Malé straně, kde se vyměňovali staré krovy a tak jsem si vzal pár kousků těch starých krovů – to jsou takové ty solitérní špalíky, na kterých je například ztvárněné listí, tak to je z kostela a pravděpodobně jsou to kousky staré třeba pět set let.

1-05-_dsc3104

Prozradíte nám jak vaše díla vznikají? Nebo je to tajemství?
Tajemství to určitě není, protože dřevořezby jsou jeden z nejstarších výtvarných vyjádření, které se dochovalo, lidi vždy do něčeho vyrývali a pak to občas i vymalovali a já nedělám nic jiného 🙂 Moje díla možná působí jako nová technika, ale já si myslím, že to není nic nového, je to prostě lidem vlastní – vyrývat a malovat.

Osobně si myslím, že ve vašem díle nově působí kompozice – opakování jednotlivých detailů, které vytváří úžasný celek. A navíc rozdělení na jednotlivé kusy dřeva a jejich různá kombinace je něco nového.
A prozradíte jakými barvami pracujete? Já jsem si tipovala akryl.

Akryl je podkladová barva – většinou černá, kterou vyplním vyryté části, ale i plochy mezi nimi. A po jejím zaschnutí maluji olejovými barvami, které mi svou strukturou a jemností k přírodním motivům sedí mnohem více než akryl, který na mne působí příliš tvrdě.

Jak dlouho vám díla zasychají?
Některé barvy schnou opravdu dlouho, někdy i pár měsíců. Ale já u olejových barev oceňuji jejich stálost a proto mohu lidem, kteří si má díla zakoupí, garantovat barevnou stálost, že i za deset let bude moje dílo stále stejné.

3-18-_dsc3121

Když mluvíme o prodeji, musím se zeptat na jednu otázku, která mne když jsem vaše díla viděla poprvé – že kdybych byla bytový architekt, tak zajásám, protože vaše díla se hodí jak do moderních domů, veřejných prostor, ale i třeba do historických – tak jak to vidíme tady ve Zlaté koruně. Spolupracujete s nějakým bytovým architektem?
Vlastně jste mi trošku napověděla, je to mým cílem, s někým spolupracovat, třeba i na zakázku a takovou spolupráci bych opravdu uvítal. Tímto směrem bych moc rád šel.

Kde všude můžeme vaše díla vidět, pominu-li klasické výstavy?
Začal jsem spolupracovat s příbramskou nemocnicí, kde bych rád, aby mé obrazy zdobily chodby a i pokoje pacientů, a nabouraly tak sterilní až lehce depresivní prostředí. Rád bych, aby moje obrazy s přírodní tematikou působily pozitivně a povzbudivě v tomto prostředí.

To je krásný projekt. Myslím, že z vašich děl sálá krásná energie a tak věřím, že v nemocnici budou mít úžasné místo.
Děkuji. Moc se snažím tento projekt naplnit. Zatím ta spolupráce s nemocnicí nemá pevné kontury, ale rád bych, abych tímto vnesl do sterility radost.

Mluvil jste o rodině – máte děti? A chtěl byste, aby se některé „potatilo“ ?
Vůbec ne. Mám tři děti – šestnáctiletou dceru, dvanáctiletou dceru a osmiletého chlapce. Neřeším, co budou moje děti v budoucnu dělat. Přijde mi, že všechny tři jsou poměrně silné osobnosti, je na nich, co si vyberou, myslím si, že asi nikdo z nich nebude výtvarník, aby kráčel v mých stopách. Obě dcery mají velké hudební nadání, u syna se teprve ukáže, kam bude směřovat. Sám jsem zvědavý, co z nich bude.

6-27-_dsc3136

Kde tvoříte? Máte ateliér?
Teď už naštěstí ano, ale vždycky to tak nebylo. Občas to bylo hodně složité, ale dnes už mám svůj prostor, kde si můžu řádit jak chci. Jsem za to moc rád a je pravda, že potom se úplně jinak pracuje, když si člověk nemusí stále po sobě uklízet. Může s tím kdykoli praštit a druhý den naskočit tam, kde přestal. Nemusí se bát, že něco umaže a tak dále.

Kde můžeme vidět vaše díla?
Vystavuji kde se naskytne příležitost a vždy aktuální výstavy můžete najít na mých stránkách a FB.

Mé fotografie z vernisáže výstavy ve Zlaté Koruně můžete najít ZDE.

00-_c