Vlog
 |
Náš poslední ostrůvek. A taky nejzajímavější ubytování. Sice dražší, protože prostě neměli třílůžkové a tak jsme museli vzít velký bungalow, ale stálo to za to… |
 |
Přeprava tradičně lodí. Tentokrát malou rychlou – tzv. speed boat – protože na tyhle malinké ostrovy velké lodě nejezdí. Naše loď stavěla jen na Koh Yao Yai a na „našem“ Noi. Kapitán byl velký sympaťák, jako vlastně většina lidí tady v Thajsku…. | |
 |
Na mohu už čekal odvoz k našemu resortu. Vtipné bylo, že pán měl na papíru napsáno jen Monika 🙂 Tak jsem se trošku rozhlížela, zda se k němu nepožene ještě nějaká, ale světe div se, byl to náš odvoz. A to jsem ho vůbec neobjednávala… prostě resort vysílá k přístavu automaticky. | |
 |
Bungalow resort vlastní spolu s thajským manželem Italka. Temperamentní, o krapet starší než já. Opět milé chování nejen od ní, ale veškerého personálu. Nádherné společné prostory – válecí poležení, houpací sítě s výhledem na moře…. A stejně jako v restauracích – i tady jste si mohli ležet a číst celé odpoledne a nikdo vás nenutil pít skvělé smoothie, pokud jste sami nechtěli… což my jsme většinou chtěli 🙂 | |
 |
Ale to nejdůležitější byly bungalovy – dřevěné, postavené v džungli na „kuřích“ nožkách. |
|
 |
Poprvé jsme spali pod moskytiérami a do zásuvky jsme dávali repelent. Vychytaná tu byla také malá sprcha u vchodu na terasu, kterou jsme si myli nohy, abychom si dovnitř nenatahali písek. |
|
 |
V noci nám po střeše přebíhala nějaká zvířata, po stěnách lezli větší ještěrky, ale nějak jsem se nebála, ty živočišné zvuky mi naopak byly příjemné… tak trochu jsem se cítila součástí toho všeho. |
|
 |
Na ostrově si manžel také konečně půjčil motorku. Trošku jsem se bála s ním jet, protože doma nikdy motorku neřídil. Ale on tvrdil, že to je pohoda…. |
|
 |
Po večeři se ještě jel projet manžel s dcerou. Já se vrátila na bungalow a najedou jsem zjistila, že nemám foťák… začala jsem ho hledat, měla jsem strach, že jsem ho někde nechala… a tudíž, když dorazil manžel s dcerou a oznámili mi, že měli nehodu, tak jsem to nějak přeslechla a jediná moje otázka byla, zda neviděli foťák… naštěstí viděli a hned ho našli… a hrozně se smáli, protože prý cestou, kdy je policajt vezl zpět, poté co se vymlátili a rozbili motorku, měli strach, jak mi to mají šetrně říct, abych nevyšilovala 🙂 | |
 |
Naštěstí se jim téměř nic nestalo. Manžel měl škrábanec a dcera sedřený palec na noze. Ale prý měli na mále. Dodnes nevíme, zda selhal manžel či brzda na motorce. Trošku jsme měli obavy, co řeknou druhý den ráno v půjčovně, zda nebudou chtít motorku uhradit apod. A jak to dopadlo a další povídání o našem pobytu na tomto ostrově zase zítra… dnes mne nějak tlačí čas 🙂 |
|
 |
Další díly: 3. díl – Bangkok – Khao san road 5. díl – Bangkok – plavba po řece a Ležící Budha 6. díl – Bangkok – královské město |
|
 |
