Potahovala jsem  Dominice židli a protože to nebyla moje první přepotažená židle, tak jsem si řekla, že by se třeba moje zkušenost mohla někomu hodit… tak tady je pár postřehů z pracovního procesu 🙂

Původní stav židle…

Pokud si myslíte, že Nika tu židli zdědila po bratrovi a tudíž k tomuto došla za léta používání, tak se hluboce mýlíte… Dominika tu židli takhle zrychtovala zcela sama a to za dobu necelých tří let.

Zkoušela jsem ji i vyčistit, ale jen se přidělávaly další mapy….

A proto bylo na čase ji potáhnout novou látkou.

 

Látku si Dominika vybrala sama v IKEA. Ještě z ní bude mít ušitý potah na válecí vak (pokud se povede, tak se taky pochlubím, včetně popisu práce).

Látka je pevná, takže na potahování ideální. Dominika si vymyslela dekorace ve stylu pop-art a tak jí k tomu hezky ladí…

Ještě budete potřebovat kousek prádlové gumy.

Sedací část jde krásně vyšroubovat z konstrukce a vyndat z plastového krytu. Nejtěžší bylo najít v manželově nářadí správný křížový šroubovák :-))

  Obkreslete si sedák a přidejte látku na přeložení do vnitřní strany.

Nastřihněte si látku.

V této fázi by bylo jednodušší pomocí čalounické sponkovačky přidělat látku stejně jako byla původní látka, ale zase by to omezilo možnost vyprat ušpiněný potah v pračce (a že Dominika umí ušpinit potah už fakt vím a nepřekvapí mne to).

Tudíž si připravím tenkou prádlovou gumu.

 Tu jsem našívala co nejvíce napnutou na hranu látky – pěkně kolem dokola… v rozích nejen napínejte látku, ale můžete zde na látce udělat i drobné záhyby.

Entlovací steh vám zároveň začistí kraje látky proti párání.

Takže našitím gumy je potah hotový.

 Potah je záměrně trošku větší – u látky byla uvedena srážlivost 5% a tak s tím počítám do budoucna, aby se to po vyprání na židli dobře navléklo… Stejným způsobem vytvoříte i potah na horní opěrací část židle. Opěradlo nejde rozmontovat, ale jde trošku rozevřít a když si na na zastrkávání látky vezmete jídelní nůž, tak to zvládnete pozastrkovat kolem dokola. Na zastrkávání látky do opěradla jsem se maličko zapotila, ale nakonec jsem zjistila, že to chce začít v nejširším místě a pak pěkně postupně na obě strany zastrkovat a zastrkovat…. A tady v celé své kráse… potažení mi trvalo asi stejně dlouho jako upravení fotek a napsání tohoto článku… takže pokud zvládnete jednoduchý entl na stroji, tak se nemáte čeho bát….

A ještě jedna porovnávací….

tak jsem zvědavá co tomu řekne Dominika, až za chvíi dorazí ze školy :-))

Ze stejné látky jsem ušila Dominice potah na válecí pytel.