Andělky

 Šití těchto panenek měly účastnice letních kurzů na Monínci jako bonus – po večerech se do práce pustily s plnou vervou a vznikaly andělky i panenky s dlouhýma nohama a romantickým pohledem.
A protože ráda plavu proti proudu, řekla jsem si, že zkusím také jednu „spíchnout“.

Jen vám prozradím, že spíchnutí trvalo dva celé večery a jedno dopoledne a z hubené ženštiny se vyklubala pěkná anorektička – snědla spoustu vatelínu a stále vypadala velice štíhle 🙂

Zpočátku mi byl velkým pomocníkem šicí stroj a dokončovací práce čekaly na jehlu a nit a ruční šití.

Křídla jsem pošila četným peřím, vlasy jsou z chlupaté vlny.
Obličejík jsem domalovala textilními barvami a moje padlá andělka byla na světě.
Zjistila jsem, že v každé dospělé ženské dříme stále malá holka. Měla jsem chuť si s ní ihned pohrát 🙂 

Stála mne spoustu práce, ale už se těším, až jí udělám místo na okně v mezipatře u nás doma….

Důkaz pro všechny, kteří mi píší a chtějí koupit moji andělku… opravdu je neprodejná a dělala jsem si ji pro radost a potěšení… vždyť ona je celá já 🙂