Návštěva bytu 2 Dekorace
  Pokud se vám líbila návštěva v kuchyni mé kamarádky, prosím přijměte další pozvání – do druhé z celkem dvou místností jejího pidibytu – ihned po rozvodu tu čas bydlely děti, ale ty se během dvou let osamostatnily a Alice si tak mohla splnit sen svého vlastního pokoje. Opět jako v kuchyni – celé zařízení pokoje je hlavně sladěním všech věcí do posledního detailu. 
     Protože se jedná o byt v paneláku, jsou i rozměry tohoto pokoje typické – tj. 3,5 x 3,5 m, přesto nemáte stísněný pocit. Teplost celému pokoji dodává meruňková barva stěn. Na podlaze je lino, které vypadá jako plovoucí podlaha a pokud vás na to nikdo neupozorní, nejspíš si toho ani nevšimnete. Okna a topení jsou opět natřena Balakrylem. Na oknech je krátká záclona, kterou chce v budoucnosti nahradit něčím jiným, ale zatím prý nevím čím přesněji… I zde v obýváku vyměnila parapet.
     Sedačka s proutěnými opěráky vypadá velmi moderně, proto možná nebudete věřit, že pochází z bazaru, kde ji Alice doslova objevila za pár babek. Původní matrace byly na vyhození, ale to jí nevadilo, protože jak říkala, cizí breberky by si stejně do bytu nanatáhla… 🙂 Kostru včetně opěráků pak na zahradě známých vydrbala rejžákem mýdlovou vodou, vysprchovala a nechala pořádně proschnout, poté celou sedačku nalakovala
   

 Molitany si nechala uříznout a potáhnout v čalounictví jednobarevnou potahovkou, která svého času stála v IKEA 39,-Kč/140cm šíře.. Stejnou látkou si již sama potáhla i starší křeslo, které jí milostivě nechal manžel…

 Barevné potahy ušity z nabatikovaného bílého plátna a následně odsaveného pomocí šablon a Sava perex – o této technice si můžete přečíst více zde. 

     Na stěnách si kromě obrázků můžete všimnout jednoduchých poliček, které (stejně jako všechny ostatní v bytě) tvoří dvě kovové opěrky (jedny z nejlevnějších) a na míru uříznuté lamino (zdarma vám jej nařežou v každém Baumaxu či OBI). Pro ty z vás, kteří jste nikdy s laminem nepracovali, tak ještě dodám, že na hrany je nutné nažehlit krycí pásku, což se dělá pomocí žehličky, kterou se páska přes vlhký hadr na hranu přiželí a poté seřízne do potřebné šířky.
   

 Veškerý nábytek v pokoji tvoří jedna otevřená skříňka v rohu místosti vedle sedačky, tři nízké skříňky s šuplíky a jedna s dvířky – jak říká Alice – nábytkové stěny plné krámů si užila v manželství dost… navíc pokud můžu prozradit, tak ta stěna byla černá a jak říká Alice, to bylo jediné, co mu nechala s klidným srdcem 🙂

 

     Mezi šuplíkové skříňky si Alice opět vlastnoručně vyrobila polici na věž a pro zpevnění ji doplnila nohami – bohužel prý zrovna neměli v barvě hliníku, které původně chtěla a tak koupila bílé, čehož teď lituje, ale prý v tu chvíli ji její nedočkavá povaha donutila koupit co bylo 🙂
     Doufám, že se vám u mé kamarádky Alice líbilo a přijmete ještě jedno pozvání – příště vám ukáži jak si levně poradila s umakartovým jádrem, úzkou chodbičkou a zaměřím se na detaily, které dotvářejí celou atmosféru jejího bytečku.

 

 

rtjhr

Komentáře